| Džúnágadh Junagadh | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 21°31′12″ s. š., 70°28′12″ v. d. |
| Nadmořská výška | 107 m n. m. |
| Stát | Indie Indie |
  Džúnágadh | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 160 km² |
| Počet obyvatel | 320 250 (2011) |
| Hustota zalidnění | 2 001,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | junagadhmunicipal |
| Telefonní předvolba | 285 |
| PSČ | 362001 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Džúnágadh (také Džúnágarh, anglicky Junagadh, gudžarátsky જુનાગઢ) je okresní město v indickém státě Gudžarát. Leží na poloostrově Kathijavár, 350 km jihozápadně od Ahmadábádu. Město má 320 000 obyvatel. Historickými pamětihodnostmi jsou pevnost, kterou založil král Čandragupta Maurja, Ašókovy edikty, vytesané v nedalekých skalách Girnár a Mohabbat Maqbara, mauzoleum navába Bahaduddinbhaj Hasainbhaje.
Historie
Džúnágadh byl hlavním městem stejnojmenného knížectví, které bylo založeno v roce 1748. Od roku 1807 byl britským protektorátem. V roce 1947 měl stát 8643 km² a přes půl milionu obyvatel. Naváb (hlava státu) Mohammad Mahabat Khanji III., který byl muslim, vyhlásil 15. srpna 1947 připojení k Pákistánu (státeček sice neměl s Pákistánem společnou hranici, existovalo ale dobré námořní spojení). S tím však nesouhlasila většina obyvatel, která vyznávala hinduismus. 9. listopadu 1947 obsadila Džúnágadh indická armáda a v únoru 1948 se konalo referendum, v němž hlasovalo 99 % voličů pro to, aby se Džúnágadh stal součástí Indické republiky.
Na území bývalého státu Džúnágadh se nachází Gírský les, poslední místo, kde žije ve volné přírodě lev indický.
Literatura
- Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-493-9, str. 822-823
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Džúnágadh |
