Dalmatské království

Dalmatské království Kraljevina Dalmacija (hr) Königreich Dalmatien (de) Regno di Dalmazia (it) ←  ←  ←  1797–1805 1815–1918  →  → vlajka znak
Geografie Dalmatské království v rámci Rakouska-Uherska roku 1914
Hlavní město	Zadar
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Chorvati, Italové
Jazyky	chorvatština, italština
Náboženství	římskokatolické (státní)
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Mateřská země	Rakouské císařství Rakouské císařství Zalitavsko Rakousko-Uherska Zalitavsko Rakousko-Uherska
Měna	florin (1815–1892), krone (1892–1918)
Vznik	1797 – první vznik, zánik Benátské republiky 1815 – druhý vznik
Zánik	1805 – první zánik 1918 – druhý zánik
Státní útvary a území
Předcházející Benátská Dalmácie Benátská Albánie Ilyrské provincie Následující Italské království (1805–1814) Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů

Dalmatské království (chorvatsky Kraljevina Dalmacija, německy Königreich Dalmatien, italsky Regno di Dalmazia) byla korunní země Rakouského císařství (1815–1867) a předlitavské části Rakouska-Uherska (1867–1918). Zahrnovalo celou oblast Dalmácie a hlavním městem byl Zadar.

Historie

Dalmatské království vzniklo roku 1797 z držav, které měla v regionu Benátská republika, toho času spojenec Rakouska během napoleonských válek. Toho roku Napoleon Bonaparte obsadil Benátky, ale pobřeží (Benátskou Dalmácii) včetně Kotorského zálivu (Benátská Albánie) přenechal Rakousku. Do rakouské monarchie bylo toto území zahrnuto jako další korunní země.

Podruhé Dalmatské království vzniklo, když dalmatské pobřeží získalo Rakousko v průběhu napoleonských válek a po nich, tedy v důsledku Vídeňského kongresu. Titul dalmatského krále použil poprvé František I. Rakouský roku 1804. Během revolučního roku 1848 Dalmácii krátce ovládl bán Jelačić.

V roce 1918 byla většina území království připojena k Jugoslávii, zatímco Zadar, jeho okolí a ostrov Lastovo anektovala Itálie.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dalmátské království na Wikimedia Commons
• Německý protektorát

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Země Rakouského císařství
Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví
Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska
Předlitavsko Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908