| Dame Gruev | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Дамян Йованов Груев |
| Narození | 19. ledna 1871 Smilevo |
| Úmrtí | 23. prosince 1906 (ve věku 35 let) Maleshevo |
| Alma mater | Sofijská univerzita Bulharské chlapecké gymnázium v Soluni |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | Bulharská pravoslavná církev |
| Příbuzní | Georgi Gruev (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dame Gruev, celým jménem Damjan Jovanov Gruev (19. ledna 1871, Smilevo – 10. prosince 1906, Rusinovo), byl Makedonský [1] revolucionář. Bulhaři i Makedonci ho považují za svého národního hrdinu.
Život
Narodil se ve vesnici Smilevo, která lež na území dnešní Severní Makedonie. Střední školu studoval v Soluni, ale byl vyloučen za účast na studentských nepokojích, spolu s devatenácti dalšími studenty. Z politických důvodů se jich ujalo Srbsko a nabídlo jim studium v Bělehradě. Ale kvůli dalším nepokojům byli i z bělehradských škol vyloučeni a kolektivně emigrovali do Bulharska. Gruev zde nastoupil ke studiu na univerzitě v Sofii. Ale i z této školy byl vyloučen, dokonce s podezřením, že zavraždil bulharského ministra Christo Belčeva, které ovšem nebylo prokázáno. Gruev se tak vrátil do rodné Makedonie, kde se živil jako učitel, ale byl především rozhodnut zapojit se do odboje proti Osmanské říši, do níž tehdy Makedonie spadala. Za tím účelem se stal členem tajné paravojenské organizace VMRO (Vnitřní makedonská revoluční organizace), která bojovala proti nadvládě Turecka na územích, která byla osídlena převážně slovanským obyvatelstvem, ale jejíž jednotky ("čety") sváděly boje také s prosrbskými a prořeckými silami. Gruev zpočátku v organizaci dominoval, brzy se ovšem podělil o vůdčí úlohu s Goce Delčevem. Protože se dostal do podezření u osmanských úřadů, byl Gruev roku 1898 zbaven své řídící funkce v tajné organizaci a odjel do Bitoly. Přesto zde byl roku 1900 zatčen a dva roky vězněn. Roku 1902 konečně stanul před soudem, kde dostal trest vyhnanství v Anatolii. Roku 1903 byl osvobozen na základě amnestie. Vrátil se do Smileva, kde se zapojil do povstání, které VMRO spustila 2. srpna 1903 (tzv. Ilindenské povstání). Řídil povstalecké síly v bitolské oblasti. Povstání bylo ovšem zcela rozdrceno. Roku 1905 se Gruev stal nejvyšším mužem v VMRO a řídil ji až do své smrti. K té došlo roku 1906, kdy byl spolu se svými druhy vypátrán osmanskými úřady nedaleko obce Rusinovo. V krátkém ozbrojeném střetu byl Gruev zabit.
Památka
O Gruevovi se zpívá v hymně Severní Makedonie, jejíž slova napsal Vlado Maleski roku 1942. Jeho jméno je v hymně provoláváno spolu s Pitu Gulim, Goce Delčevem a Jane Sandanskim (všichni byli členy VMRO). V druhé sloce hymny se zpívá: „Odnovo sega znameto se vee na Kruševskata Republika / Goce Delčev, Pitu Guli / Dame Gruev, Sandanski! Goce Delčev, Pitu Guli / Dame Gruev, Sandanski!“, tedy „Znovu vlaje vlajka Kruševské republiky! / Goce Delčev, Pitu Gruli, / Dame Gruev, Sandanski! / Goce Delčev, Pitu Gruli / Dame Gruev, Sandanski!“[2] (Pojem „Kruševská republika“ poukazuje na to, že v Kruševu začalo Ilindenské povstání.)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dame Gruev na anglické Wikipedii.
- ↑ "Зар ми срби?! Ми, са којимо се овде свагда поступало као са бугарима, ми који смо и од овдашње мале деца називани "бугарима"?!...Ми се само можемо дивити толикоj дрскости оних, који нас називају "србима", кад они тиме не чине друго шта, већ нарањују срце, како нама, тако и сваком родољубу македонцу...Крв није вода каже српска народна пословица...и нека сваки србин зна, да као што сваки србин радо би главу дао но да промени своје дично име - Србин, тако исто и сваки бугарин браниће своју народност до последњег часа од сваког туђег насртаја."
- ↑ http://www.nationalanthems.me/macedonia-denes-nad-makedonija/
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dame Gruev na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dame_Gruev |
