Mřina

Mřina
Mřina velkonohá (Daphniphyllum macropodum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď	mřinovité (Daphniphyllaceae)
Rod	mřina (Daphniphyllum) Blume, 1827
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mřina^[1] (Daphniphyllum), česky též lýkovcovník, je jediný rod čeledi mřinovité, náležející do řádu lomikamenotvaré dvouděložných rostlin. Jsou to stálezelené keře a stromy s jednoduchými listy nahloučenými na koncích větví a drobnými květy v hroznovitých květenstvích. Rod zahrnuje asi 30 druhů a je rozšířen v Asii a Australasii. Nejvíc druhů roste v tropické jihovýchodní Asii. Některé druhy jsou v zemích s teplejším klimatem pěstovány jako okrasné dřeviny, poskytují dřevo či olej nebo jsou využívány v medicíně.

Popis

Mřiny jsou dvoudomé stálezelené keře a stromy. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, střídavé a obvykle nahloučené na koncích větví, výjimečně vstřícné nebo přeslenité. Čepel listů je tenká až kožovitá, celokrajná, se zpeřenou žilnatinou. Palisty chybějí. Květy jsou jednopohlavné, malé, pravidelné, uspořádané v úžlabních hroznech. Kalich je zvonkovitý až miskovitý, tvořený 3 až 6 laloky, nebo chybí. Koruna chybí. Samčí květy obsahují 5 až 14 tyčinek. Tyčinky jsou volné nebo na konci spojené. V samičích květech je spodní semeník, srostlý ze 2 plodolistů a neúplně rozdělený na 2 (až 4) komůrky, obsahujícími obvykle po 2 vajíčkách. Plodem je jednosemenná peckovice.^[2][3]

• 
  Listy D. teysmannii
• 
  Plody D. teysmannii

Rozšíření

Rod zahrnuje 30 až 35 druhů a je rozšířen pouze v Asii a Australasii. Areál rozšíření sahá od jižní a severovýchodní Indie, východního Nepálu a Srí Lanky přes Čínu po Japonsko a jihovýchodní Asii a dále až po Papuu Novou Guineu a Šalomounovy ostrovy. Na australském kontinentu není rod zastoupen. Nejvíce druhů se vyskytuje v tropické jihovýchodní Asii. V Číně roste 10 druhů. Mřiny nejčastěji rostou v horských lesích, na travnatých pláních a křovinách v nadmořských výškách od 300 do 4000 metrů.^[2][3]

Taxonomie

Čeleď Daphniphyllaceae je v současné taxonomii řazena do řádu Saxifragales. Nejblíže příbuznými skupinami jsou čeledi zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) a vilínovité (Hamamelidaceae).^[4]

V minulosti nebylo zařazení této čeledi jednoznačné. Cronquist i Tachtadžjan řadili čeleď Daphniphyllaceae do samostatného řádu Daphniphyllales v rámci podtřídy Hamamelidae. V jiných systémech byl rod vřazen např. do čeledi Euphorbiaceae (Bentham & Hooker) nebo do řádu Buxales (Dahlgren).

Obsahové látky

Všechny druhy mřiny obsahují alkaloidy ze skupiny dafnifylinu, odvozené od triterpenu skvalenu. Z dalších alkaloidů jsou přítomny yuzurin a dafnilakton. Z listů mřiny velkonohé byly dále izolovány iridoidní glukosidy asperulin a dafnylosid. Semena jsou bohatá na bílkoviny a tuky a neobsahují škrob.^[2]

Zástupci

• mřina himálajská (Daphniphyllum himalense), též lýkovcovník himálajský
• mřina velkonohá (Daphniphyllum macropodum), též lýkovcovník velkonohý^[5][6][7]

Význam

Některé druhy jsou pěstovány jako okrasné dřeviny a existují i zahradní kultivary např. s různě variegátními listy. Pro mřinu velkonohou (D. macropodum) je udávána minimální zóna odolnosti 8 (v některých případech až zóna 7) a je možno ji pěstovat v teplejších oblastech Evropy. Pěstuje se též druh D. teysmannii.^[8] Dřevo některých druhů (D. macropodum, D. paxianum) je v Číně používáno např. k výrobě nábytku. Olej ze semen D. calycinum slouží k výrobě mýdla a jako mazadlo. Kořeny a listy mají význam v čínské medicíně.^[3]

Mřina velkonohá je vysazena v Pražské botanické zahradě v Tróji.^[6]

• 
  Mřina velkonohá v Japonsku
• 
  D. teysmannii v Japonsku

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daphniphyllum na Wikimedia Commons
• Taxon Daphniphyllum ve Wikidruzích
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Daphniphyllaceae
• The Families of Flowering Plants: Daphniphyllaceae Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.