 Darwinovy pěnkavy | |
|---|---|
 pěnkavka velkozobá (Geospiza magnirostris), pěnkavka prostřední (Geospiza fortis) pěnkavka malinká (Camarhynchus parvulus), pěnkavka lesňáčkovitá (Certhidea olivacea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Passeroidea |
| Čeleď | tangarovití (Thraupidae) (Canabis, 1847) |
| rody | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Darwinovy pěnkavy, známé též jako Galapážské pěnkavy, je skupina asi 15 druhů[1][2][3] zpěvných ptáků.[4] Jsou dobře známé díky pozoruhodné rozmanitosti tvarů a funkcí zobáku.[5] Bývají často klasifikovány jako podčeleď Geospizinae nebo jako tribus Geospizini. Patří do čeledi tangarovitých a nejsou blízce příbuzné s čeledí pěnkavovitých. Nejbližším známým příbuzným Galapážských pěnkav je kubánka andská (Tiaris obscurus).[6] Tyto obyvatele Galapážského souostroví poprvé shromáždil Charles Darwin při druhé expedici lodi HMS Beagle a následně je určil a popsal anglický ornitolog John Gould, jehož práce tak napomohla Darwinovi v přípravě evoluční teorie.
Termín „Darwinovy pěnkavy“ poprvé použil anglický ornitolog Percy Lowe v roce 1936 a roku 1947 jej v knize Darwin's Finches (Darwinovy pěnkavy) zpopularizoval britský evoluční biolog David Lack,[7][8] který založil svoji analýzu na vzorcích, jež v letech 1905–1906 nasbírala Galapážská expedice Kalifornské vědecké akademie. Velikost ptáků se pohybuje v rozmezí od 10 do 20 cm a jejich hmotnost od 8 do 38 gramů. Nejmenší jsou pěnkavky rodu Certhidea, největší je pěnkavka tlustozobá (Camarhynchus crassirostris). Nejvýznamnější rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou ve velikosti a tvaru jejich zobáků, jež jsou přizpůsobeny rozličným zdrojům potravy.
Nový pohled
Začátkem roku 2020 byla publikována studie o vývoji tří ptačích druhů v průběhu poslední doby ledové (pleistocénní lokalita Rancho La Brea v americké Kalifornii). V průběhu několika desítek tisíc let se tyto tři druhy výrazně morfologicky nezměnily. Podle autorů odborné práce se také u „Darwinových pěnkav“ v průběhu posledních staletí nic výrazně nemění a drobné anatomické změny jsou údajně spíše jakýmisi „fluktuacemi“ v jinak stabilní morfologii v rámci postupných vývojových změn v průběhu delší doby. Krátkodobé změny v časovém horizontu zhruba do 1000 let se proto jen velmi vzácně zachovají ve fosilním záznamu.[9]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Darwin's finches na anglické Wikipedii.
- ↑ MARSH, Geoff. Darwin’s iconic finches join genome club. S. 147–147. Nature [online]. 2015-02-12. Roč. 518, čís. 7538, s. 147–147. Dostupné online. DOI 10.1038/518147a. (anglicky)
- ↑ NAYLOR, David. Evolution of Darwin’s finches and their beaks - Uppsala University, Sweden. uu.se [online]. Uppsalská univerzita, 2015-02-12 [cit. 2021-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOONS, Joris; HERREL, Anthony; GENBRUGGE, Annelies; AERTS, Peter; PODOS, Jeffrey; ADRIAENS, Dominique; DE WITTE, Yoni. Mechanical stress, fracture risk and beak evolution in Darwin's ground finches ( Geospiza ). S. 1093–1098. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2010-04-12. Roč. 365, čís. 1543, s. 1093–1098. Dostupné online. DOI 10.1098/rstb.2009.0280. (anglicky)
- ↑ Grant & Grant 2008, s. 3
- ↑ PODOS, JEFFREY; NOWICKI, STEPHEN. Beaks, Adaptation, and Vocal Evolution in Darwin's Finches. BioScience. Dostupné online. DOI 10.1641/0006-3568(2004)054[0501:baavei]2.0.co;2. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ SATO, Akie. On the Origin of Darwin’s Finches. Oxford. 2001. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ Lack, David. 1947. Darwin's Finches. Cambridge University Press (reissued in 1961 by Harper, New York, with a new preface by Lack; reissued in 1983 by Cambridge University Press with an introduction and notes by Laurene M. Ratcliffe and Peter T. Boag). ISBN 0-521-25243-1
- ↑ Steinheimer 2004, s. 300
- ↑ Katherine L. LONG, Donald R. PROTHERO & Valerie J.P. SYVERSON (2020). How do small birds evolve in response to climate change? Data from the long‐term record at La Brea tar pits. Integrative Zoology. doi: https://doi.org/10.1111/1749-4877.12426
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu darwinovy pěnkavy na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Darwinovy_pěnkavy |
