David Cameron

The Rt Hon David Cameron
David Cameron (2023)
Premiér Spojeného království
Ve funkci: 11. května 2010 – 13. července 2016
Panovník	Alžběta II.
Vicepremiér	Nick Clegg (2010–2015)
Předchůdce	Gordon Brown
Nástupkyně	Theresa Mayová
Ministr zahraničí Spojeného království
Úřadující
Ve funkci od: 13. listopadu 2023
Předseda vlády	Rishi Sunak
Předchůdce	James Cleverly
Poslanec Dolní sněmovny
Ve funkci: 7. června 2001 – 12. září 2016
Předchůdce	Shaun Woodward
Volební obvod	Witney
Většina	22 740 (32,5 %)
Vůdce opozice
Ve funkci: 6. prosince 2005 – 10. května 2010
Předseda vlády	Tony Blair
Předchůdce	Michael Howard
Nástupce	Harriet Harman
Vůdce Konzervativní strany
Ve funkci: 6. prosince 2005 – 11. července 2016
Předchůdce	Michael Howard
Nástupkyně	Theresa Mayová
Stranická příslušnost
Členství	Konzervativní strana
Rodné jméno	David William Donald Cameron
Narození	9. října 1966 (57 let) Londýn Spojené království Spojené království
Choť	Samantha Sheffieldová
Rodiče	Ian Donald Cameron Mary Fleur Mount
Děti	Ivan Reginald Ian Nancy Gwen Arthur Elwen
Příbuzní	Alexander Cameron[1], Tania Rachel Cameron[1] a Clare Louise Cameron[1] (sourozenci)
Sídlo	Downing Street 10 (2010–2016), Dean a North Kensington
Alma mater	Oxfordská univerzita
Zaměstnání	politik
Profese	historik, žurnalista
Náboženství	Anglikánská církev
Ocenění	Big Brother Awards (2013) důstojník Řádu čestné legie Řád krále Abd al-Azíze Řád přátelství 1. třídy
Podpis
Webová stránka	www.davidcameronoffice.org
Commons	David Cameron
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David William Donald Cameron, Baron Cameron of Chipping Norton (* 9. října 1966 Londýn) je britský politik, od listopadu 2023 ministr zahraničí ve vládě Rishiho Sunaka. V letech 2010–2016 byl premiérem Spojeného království, kterým se stal z pozice lídra vítězné Konzervativní strany v parlamentních volbách 2010 a 2015. V čele kabinetu nahradil labouristu Gordona Browna jako tehdy nejmladší britský premiér za posledních skoro 200 let. V letech 2005–2016 působil jako vůdce Konzervativní strany.

Poté, co britští voliči rozhodli v referendu 23. června 2016 o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, ohlásil svoji rezignaci na úřad premiéra, když jako zastánce setrvání v unii nehodlal vyjednávat britský odchod (tzv. brexit).^[2] V čele konzervativní strany i premiérském úřadu jej v červenci 2016 nahradila Theresa Mayová, která v jeho kabinetu působila jako ministryně vnitra.^[3]

Politická kariéra

Cameron absolvoval Eton a Oxfordskou univerzitu. Vůdcem Konzervativní strany, v jejímž čele vystřídal Michaela Howarda, byl zvolen 6. prosince 2005. Stal se tak lídrem opozice v britském parlamentě. Pod jeho vedením se konzervativci zčásti odklonili od tradičního konzervativismu směrem k sociálně liberálním a dokonce levicovějším pozicím a změnili i styl své prezentace. Došlo tak k setření některých signifikantních rozdílů mezi tímto politickým uskupením a Labouristickou stranou, které se prohloubily od přerodu labouristů na tzv. New Labour.^[4]

Ve vedení strany usiloval o modernizaci stranické politiky a věnuje svou pozornost i tématům britskou politikou dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, evropská chemická politika (REACH), rozvoj obnovitelné energetiky a také boj s chudobou v oblastech třetího světa.^[5] V roce 2006 v rozhovoru prohlásil, že podporoval rozhodnutí Tonyho Blaira a George W. Bushe provést invazi do Iráku.^[6] Chová též náklonnost ke státu Izrael – na výroční večeři organizace United Jewish Israel Appeal řekl, že „není rozpor v tom být pyšný Žid, uvědomělý sionista a loajální britský občan“.^[7]

V roce 2011 podpořil vojenskou intervenci v Libyi, která vedla ke svržení libyjské vlády a k rozpadu Libye.^[8] Prohlásil, že Británie hrála klíčovou roli při vojenské intervenci proti libyjské vládě a při podpoře protivládních povstalců.^[9]

Cameronova vláda odmítla označit vyhlazení Arménů v Turecku v době první světové války jako genocidu, protože nechtěla narušit přátelské vztahy s Tureckem, které je klíčovým spojencem a členským státem NATO.^[10] Sám podporoval spojenectví se Saúdskou Arábií.^[11] Pod jeho vedením poskytovalo Spojené království vojenskou a logistickou podporu Saúdské Arábii při její vojenské intervenci v Jemenu, za což byl Cameron kritizován částí domácí opozice, protože saúdské bombardování Jemenu si vyžádalo tisíce civilních obětí.^[12]

Jeho vláda byla silně nepřátelská vůči Rusku a v rámci mezinárodních sankcí po ruské anexi Krymu například navrhovala zablokovat přístup Ruska a jeho bank k systému mezinárodního bankovního platebního styku SWIFT.^[13] V lednu 2016 Cameron zvažoval uvalit na Rusko další sankce za podíl ruské vlády na smrti bývalého agenta FSB Litviněnka.^[14]

Ačkoliv sliboval omezení imigrace, tak za jeho vlády počet imigrantů naopak vzrostl. Jenom v roce 2014 se do Spojeného království přistěhovalo 624 000 lidí; přibližně polovina imigrantů byla ze zemí mimo Evropskou unii a zbytek především z jiných členských států Evropské unie, mj. z Polska.^[15]

Dne 13. listopadu 2023 byl premiérem Rishim Sunakem v rámci přestavby konzervativního kabinetu jmenován ministrem zahraničí, čímž se vrátil do vysoké politiky. V této funkci nahradil Jamese Cleverlyho,^[16] který obsadil místo ministra vnitra poté, co Sunak odvolal dosavadní ministryni Suellu Bravermanovou po jejím kontroverzním a neúspěšném pokusu o zákaz propalestinské demonstrace v Londýně.^[17] Ta se konala 11. listopadu za účasti zhruba 300 000 lidí a proběhla z velké části pokojně.^[18] Jmenování Camerona ministrem Sunakova kabinetu u něj, jako nečlena Dolní sněmovny, bylo podmíněno povoláním do Sněmovny lordů. Dne 17. listopadu 2023 byl nobilitován s predikátem Baron Cameron of Chipping Norton^[19] a 20. listopadu uveden do Sněmovny lordů.^[20]

Soukromý život

Cameron je přímým potomkem (praprapraprapravnukem) krále Viléma IV. a jeho milenky, irské herečky Dorothey Jordan a jako takový je i příbuzným královny Alžběty II. (bratranec z pátého kolena) a krále Karla III. Jako potomek dítěte vzešlého z nelegitimního vztahu ovšem nemůže figurovat v následnické linii britského trůnu. Přes Viléma IV. má anglické, skotské i německé předky.^[21]

Příbuzenský vztah mezi králem Vilémem IV. a Davidem Cameronem je následující: Vilém IV. Britský → Elizabeth FitzClarence → Lady Agnes Georgiana Elizabeth Hay → Lady Agnes Cecil Emmeline Duff → Stephanie Agnes Cooper → Enid Agnes Maud Levita → Ian Donald Cameron → David Cameron

Jeho předci vlastnili třtinové plantáže na Jamajce se stovkami otroků.^[22]

V roce 2013 účinkoval ve videoklipu britské hudební skupiny One Direction.

Odkazy

Reference

Související články

• Piggate

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu David Cameron na Wikimedia Commons
• Osoba David Cameron ve Wikicitátech
• Zpráva Novým premiérem Spojeného království je David Cameron, konzervativci se spojili do koalice s liberály ve Wikizprávách
• David Cameron v Parlamentu Spojeného království (anglicky)
• David Cameron na Facebooku
• David Cameron na X (dříve Twitteru)
• David Cameron v Česko-Slovenské filmové databázi
• David Cameron v Internet Movie Database (anglicky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Premiéři Spojeného království
Království Velké Británie (1707–1801)	Robert Walpole (1721–1742) • Spencer Compton (1742–1743) • Henry Pelham (1743–1754) • Thomas Pelham-Holles (1754–1756) • William Cavendish (1756–1757) • Thomas Pelham-Holles (1757–1762) • John Stuart (1762–1763) • George Grenville (1763–1765) • Charles Watson-Wentworth (1765–1766) • William Pitt (1766–1768) • Augustus Fitzroy (1768–1770) • Frederick North (1770–1782) • Charles Watson-Wentworth (1782) • William Petty (1782–1783) • William Cavendish-Bentinck (1783) • William Pitt mladší (1783–1801)
Spojené království (od 1801)	Henry Addington (1801–1804) • William Pitt mladší (1804–1806) • William Wyndham Grenville (1806–1807) • William Cavendish-Bentinck (1807–1809) • Spencer Perceval (1809–1812) • Robert Jenkinson (1812–1827) • George Canning (1827) • Frederick John Robinson (1827–1828) • Arthur Wellesley (1828–1830) • Charles Grey (1830–1834) • William Lamb (1834) • Arthur Wellesley (1834) • Robert Peel (1834–1835) • William Lamb (1835–1841) • Robert Peel (1841–1846) • John Russell (1846–1852) • Edward Smith-Stanley (1852) • George Hamilton-Gordon (1852–1855) • Henry Temple (1855–1858) • Edward Smith-Stanley (1858–1859) • Henry Temple (1859–1865) • John Russell (1865–1866) • Edward Smith-Stanley (1866–1868) • Benjamin Disraeli (1868) • William Gladstone (1868–1874) • Benjamin Disraeli (1874–1880) • William Gladstone (1880–1885) • Robert Cecil (1885–1886) • William Gladstone (1886) • Robert Cecil (1886–1892) • William Gladstone (1892–1894) • Archibald Primrose (1894–1895) • Robert Cecil (1895–1902) • Arthur Balfour (1902–1905) • Henry Campbell-Bannerman (1905–1908) • Herbert Henry Asquith (1908–1916) • David Lloyd George (1916–1922) • Andrew Bonar Law (1922–1923) • Stanley Baldwin (1923–1924) • Ramsay MacDonald (1924) • Stanley Baldwin (1924–1929) • Ramsay MacDonald (1929–1935) • Stanley Baldwin (1935–1937) • Neville Chamberlain (1937–1940) • Winston Churchill (1940–1945) • Clement Attlee (1945–1951) • Winston Churchill (1951–1955) • Anthony Eden (1955–1957) • Harold Macmillan (1957–1963) • Alec Douglas-Home (1963–1964) • Harold Wilson (1964–1970) • Edward Heath (1970–1974) • Harold Wilson (1974–1976) • James Callaghan (1976–1979) • Margaret Thatcherová (1979–1990) • John Major (1990–1997) • Tony Blair (1997–2007) • Gordon Brown (2007–2010) • David Cameron (2010–2016) • Theresa Mayová (2016–2019) • Boris Johnson (2019–2022) • Liz Trussová (2022) • Rishi Sunak (od 2022)

Autoritní data

NKC: xx0037792 BIBSYS: 90402302 BNE: XX4956829 BNF: cb162255141 (data) GND: 13289016X ISNI: 0000 0000 7246 2811 LCCN: nr2007001108 LNB: 000322029 MBA: aa5c60e6-dd61-4519-b3d4-ee327a84e9b7 NLI: 987007423647605171 NLK: KAC202118127 NLP: a0000002816672 NTA: 421598573 PLWABN: 9810585658105606 SNAC: w6pv6qvt SUDOC: 119857332 UKPARL: 6YHCzz8V VIAF: 100245301 WorldCat Entities: E39PBJx8GMW48XM4T9DW7pJYyd