Deep Purple je třetí studiové album anglické skupiny Deep Purple. Je to poslední deska první sestavy. V americkém žebříčku se propadlo na 162. místo. Poté Evans a Simper opustili kapelu. Album tak logicky a nejen z časového hlediska uzavírá etapu kapely let šedesátých a otvírá dveře k jejímu charakteristickému hardrocku. Původní americké vydání je vzácné, protože nahrávací společnost Tetragrammaton v době vydávání alba zkrachovala.
Třetí řadové album Deep Purple stojí na pomezí přerodu skupiny z rockové v heavymetalovou kapelu. První náznaky nástupu nového stylu jsou patrné v písních „The Painter“, „Why Didn’t Rosemary?“ a především ve skladbě „Bird Has Blown“, která patří k vrcholům vokálního projevu Roda Evanse během jeho působení ve skupině. Zároveň se zde projevují Lordovy tenze ke klasičtějším tvarům a modernímu jazzu, ať už se jedná o závěrečnou orchestrální suitu „April“, nebo o varhanní vložku v předělávce Donovanovy písně „Lalena“. Ačkoli se na první pohled může zdát spojení art rocku, heavy metal, jazzových prvků a vážné hudby jako dysfunkční, působí tato kombinace na této desce velmi přirozeně a soudržně a na rozdíl od pozdější tvrdší tvorby se textům daří udržovat si svoji hloubku, což celé album řadí mezi skvosty rockových nahrávek všech dob. Ve své době mu však nepřálo štěstí; krátce po jeho vydání zkrachovalo americké vydavatelství Tetragrammaton Records.
