 Dileniovité | |
|---|---|
 Dilenie indická (Dillenia indica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dileniotvaré (Dilleniales) |
| Čeleď | dileniovité (Dilleniaceae) Salisb., 1807 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dileniovité (Dilleniaceae) je jediná čeleď řádu dileniotvaré (Dilleniales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to převážně dřeviny se střídavými jednoduchými listy s nápadně souběžnou, zpeřenou žilnatinou a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje přes 300 druhů v 11 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa, na jižní polokouli místy přesahuje i do mírného pásu. Plody dilenie indické a některých dalších druhů jsou jedlé. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech jako okrasné rostliny.
Popis
Zástupci dileniovitých jsou jednodomé nebo výjimečně dvoudomé liány, keře a stromy, výjimečně i byliny (rod Acrotrema). Listy jsou jednoduché, u většiny zástupců střídavé (vstřícné u jediného madagaskarského zástupce), s celokrajnou nebo zubatou čepelí, bez palistů. Některé druhy dilenií mají křídlaté řapíky, které mohou palisty připomínat. Žilnatina je zpeřená, zpravidla s větším množstvím paralelních postranních žilek. Květy jsou pravidelné nebo částečně dvoustranně souměrné, většinou bílé nebo žluté, převážně oboupohlavné, uspořádané v úžlabních nebo koncových latách, svazečcích nebo thyrsech, případně jednotlivé. Kalich a koruna jsou obvykle tří až pětičetné, u některých zástupců i více. Koruna většinou opadává brzy po rozkvětu. Tyčinek je mnoho, jsou volné nebo částečně srostlé, často je část nahrazena sterilními patyčinkami. Gyneceum je svrchní, apokarpní až synkarpní, tvořené 1 až 5 (20) volnými nebo na vnitřní straně srostlými plodolisty. Každý plodolist obsahuje 1 až mnoho vajíček. Čnělky jsou volné. Plodem je bobule, měchýřek, tobolka nebo nažka. Nepukavé plody jsou u některých zástupců obaleny vytrvalým kalichem, který je u dilenií zdužnatělý. Semena obsahují olejnatý endosperm a malé embryo a často mají míšek.[1][2]
-
Květ dilenie indické (Dillenia indica) -
Hibercie Hibbertia scandens -
Dilenie filipínská -
Plody kurately americké
_001.jpg)
Rozšíření
Čeleď zahrnuje 11 rodů a asi 300 až 400 druhů. Největší rody jsou dilenie (Dillenia, asi 60 druhů), Doliocarpus (65) a Tetracera (44 druhů). Rozšíření čeledi je pantropické, na jižní polokouli i s přesahem do teplých oblastí mírného pásu. Rod Tetracera je rozšířen v tropech téměř celého světa. V tropické Americe se vyskytuje asi 70 druhů z 5 rodů.[1]
Nejtypičtějším stanovištěm jsou nížinné tropické lesy. Curatella americana je charakteristická složka jihoamerických savan.
Ekologické inerakce
Květy dileniovitých jsou navštěvovány zejména samotářskými včelami a brouky sbírajícími pyl. Semena mnohých druhů rozšiřují ptáci.[1]
Taxonomie
Cronquist řadil čeleď Dilleniaceae společně s čeledí pivoňkovité (Paeoniaceae) do řádu Dilleniales v rámci podtřídy Dilleniidae. V systému APG byla zprvu ponechána nezařazená do řádu v rámci jádrových pravých dvouděložných (tzv. Core Eudicots), v aktualizovaném systému APG III je již zařazena do samostatného řádu Dilleniales. Ten tvoří sesterskou skupinu k větvi Rosidae.[3][4]
Význam
Dužnaté plody dilenie indické (Dillenia indica), dilenie filipínské (D. philippinensis) i některých dalších asijských druhů jsou jedlé. Konzumují se čerstvé nebo se z nich připravují džemy, osvěžující nápoje ap. Jsou známy též jako sloní jablka. Dilenie a hibercie jsou pěstovány v tropech a subtropech jako okrasné rostliny. Listy kurately americké jsou drsné (obsahují křemičitá tělíska) a místně jsou využívány jako smirkový papír. Kmeny lián z této čeledi obsahují mnoho vody a při přeseknutí slouží v tropickém pralese jako zdroj čisté pitné tekutiny.[1][5][6][7]
-
Plody dilenie indické -
Plody dilenie indické na trhu v Thajsku -
Rozkvetlá hibercie Hibbertia calycina
.jpg)
Zástupci
Seznam rodů
Acrotrema, Curatella, Davilla, Didesmandra, Dillenia, Doliocarpus, Hibbertia, Neodillenia, Pinzona, Schumacheria, Tetracera[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. (anglicky)
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG II. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- ↑ NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002.
- ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky)
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
- Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hodarovité na Wikimedia Commons 
Taxon Dilleniaceae ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- Flora of China: Dilleniaceae
- The Families of Flowering Plants: Dilleniaceae Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dileniovité |
