Direktoriální forma vlády (nebo také Direktoriální republika) je ústavní systém, kde je země řízena kolegiem několika lidí, kteří společně vykonávají pravomoci podobné těm předsedy vlády nebo hlavy státu (v případě prezidentských republik). Tato forma vlády je typická především pro Švýcarsko (a v menší míře i San Marino), ostatně jeho politický systém je v současnosti jediným tohoto druhu v čisté podobě. Specifické pro tuto formu vlády je, že je založena především na přímé demokracii. Dalším specifickým znakem je, že vrcholný exekutivní orgán (v případě Švýcarska Federální rada), přesněji řečeno jeho jednotliví členové, je buď volen vrcholným orgánem legislativním (Federálního shromáždění obou komor) či přímo (v případě švýcarskych kantonů).[1] To jej odlišuje jak od systému parlamentního, se kterým má řadu shodných znaků, tak od systému prezidentského.[2]
Samotný termín pochází od francouzského Direktoria. V minulosti se však objevilo více států, které řídilo direktorium. Mezi nimi lze uvést i České země v době stavovského povstání. Dalšími zeměmi byla Jugoslávie po Titově smrti nebo Ukrajina v letech 1918–1920.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Directorial system na anglické Wikipedii.
- ↑ BUCHS, Aurélia; SOGUEL, Nils. Fiscal performance and the re-election of finance ministers–evidence from the Swiss cantons. Public Choice. 2022-04-01, s. 31–49. Dostupné online. ISSN 1573-7101. DOI 10.1007/s11127-021-00949-z. S2CID 246371550. (anglicky) Je zde použita šablona
{{Cite journal}}označená jako k „pouze dočasnému použití“. - ↑ BLAHOŽ, Josef. Srovnávací Ústavní Právo. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 524 s. ISBN 978-80-7357-629-5. Kapitola Srovnávání ústavních systémů, s. 113–114.
Související články
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Direktoriální_forma_vlády |
