Disacharidy jsou tvořeny 2 cukernými jednotkami (monosacharidy), které jsou navzájem spojeny glykosidickou vazbou. Podle typu glykosidické vazby se disacharidy dělí na redukující a neredukující.
Dělení disacharidů
- Redukující disacharidy jsou pospojovány glykosidickými vazbami na 1,4 a 1,6 koncích, mají redukční účinky, a proto se dají dokázat Tollensovým a Fehlingovým činidlem, patří sem např. maltóza, laktóza…
- Neredukující disacharidy jsou pospojovány glykosidickými vazbami na 1,1 a 1,2 koncích, na tyto vazby byly spotřebovány obě poloacetalové skupiny -OH, nemají redukční účinky, patří sem sacharóza.
podle druhů monosacharidových jednotek
- Dialdózy nebo též aldodisacharidy – složené z dvou molekul aldóz
- Diketózy nebo též ketodisacharidy – složené z dvou molekul ketóz
Názvosloví
Netriviální názvosloví disacharidů bere za základ názvu jméno monosacharidu, u něhož je redukující funkce zachována. Před název se předsune název substituujícího monosacharidu a vyznačí se příslušné anomerní konfigurace s názvem pyranóza nebo furanóza.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu disacharidy na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Disacharidy |
