Diskuse:Větry

Hra na necyklopedii. Prd rozhodně není spisovný výraz, navrhuji spíše "nadýmání". -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) LastHunter (diskuse • příspěvky)

No mám dojem, že nadýmání plynatost apod. je označení diagnózy neobvyklého stavu, kdežto článek spíše pojednává o "střevním plynu" jetsli to takto jde nazvat. --Li-sung ✉ 18:07, 4. 5. 2007 (UTC)

S tímto souhlasím. Na jinojazyčných encyklopediích to mají také oddělené. Proto jsem použil termín pocházející z latiny (používané podle slovníku cizích slov i v češtině), ale znamenající totéž. Článek chce ale ještě pořád vylepšit. --Miraceti ✉ 18:29, 4. 5. 2007 (UTC)

Ano, děkuji. LastHunter 08:07, 5. 5. 2007 (UTC)

Miraceti, když přejmenoval článek na "flatus", se zmínil o jakémsi slovníku cizích slov, podle nějž se údajně slovo používá i v češtině. Já bych si tím nebyl tak jist – jde o extrémně odborný výraz, který v běžné češtině vůbec není srozumitelný ani vžitý (odborné latinské názvy rostlin a živočichů také nejsou slovy přejatými do češtiny, byť bývají v češtině citovány) a původní latinský význam je nesrovnatelně širší. Nový akademický slovník cizích slov (Academia, 2005, ISBN 80-200-1451-2) obsahuje (podle údaje na obálce) na 100 000 významů přejatých slov, toto slovo však do něj vůbec vybráno nebylo. Slovo flatus má v latině význam jakéhokoliv závanu, vánku, větru, foukání, dýchání, supění či frkání či nafoukanost, a v češtině se častěji vyskytuje v ustálených latinských frázích (zejména ve scholastickém výrazu "flatus vocis"). V Googlu, nepočítám-li odkazy na tento článek na Wikipedii a jím zjevně inspirované texty, se význam "prd" objevuje poprvé až někde ve dvacátém odkazu, a i tam až jako třetí z uvedených významů. Naproti tomu prd je slovo jednoznačné, obecně známé a srozumitelné, očekávatelné, byť ne spisovné. Má být požadavek spisovnosti tak absolutně nadřazen požadavku na očekávatelnost, jednoznačnost a srozumitelnost názvu? --ŠJů 30. 11. 2008, 23:31 (UTC)

Vyřízeno. Že mě nenapadlo hned, že spisovně česky se tomu říká větry. --ŠJů 1. 12. 2008, 00:34 (UTC)

Dle mého názoru vyhovuje nejlépe Flutus a větry bych přesměroval... poprvé jsem se u článku opravdu nasmál a dle mého názoru je to tak hezčí... navrhuji hlasování :) --Hagar 26. 1. 2009, 17:27 (UTC)

S obecnou češtinou to nemá co dělat, slovo je velmi staré (viz např. Machek: ESJČ) a vyskytuje se i v dialektech OČ nezasažených. Možná myslíte hovorovou češtinu, jež se s OČ v mimoodborných diskurzech často zaměňuje (a podle mě svým způsobem opodstatněně), to by bylo ale mírně zavádějící, protože to slovo není neutrální (jako "větry"), ale expresivní a mírně vulgární (minimálně proto, že je společensky (v lepší společnosti) nepřípustné, což je jeden že základních znaku vulgarismů.

Podíváme-li se do debdictu, zjistíme, že jej uvádí pouze jediný zdroj: SSJČ jako "vulg.": "(prd (frekvence v korpusu: 82 )-u m. vulg. plyn že střev unikající konečníkem)". Jemu nejpodobnější slovo prdel označuje SSJČ jako "ob. vulg." a SSČ jako "zhrub.", což lze v tomto případě funkčně chápat jako podmnožinu prvého. Tato informace, že nejde o slovo neutrální a jen hovorové, ale mírně vulgární, tzn. společensky substandardní, má význam zejména pro cizince učící se česky (diskutovat bychom mohli o potenc. vlivu na děti:). --Jiří Janíček 27. 1. 2009, 13:09 (UTC)

Vzhledem k tomu, jak je slovo "prd" velmi známé a rozšířené, se lze těžko domnívat, že se do „Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost“ nedostalo kvůli tomu, že je nevýznamné, málo frekventované. Spíše bych to považoval za zřejmý projev toho, že autoři slovníku toto slovo za součást spisovné češtiny (tedy ani její hovorové formy) nepovažují. Neznám ale obvyklé způsoby uvažování jazykovědců natolik, abych mohl posoudit, jestli i sama obhroublá či vulgární příznačnost slova může nějak determinovat, zda je slovo počítáno za součást spisovného jazyka. Rozdíl mezi spisovnou a obecnou češtinou je obvykle asi spíš definován na hláskoslovných, morfologických nebo lexikálních dubletách, nikoliv na třídění jednotlivých nedubletních slov na spisovná a nespisovná. Řekl bych, že definice spisovné a obecné češtiny ani nejsou tak precizní, aby bylo možné spor o zařazení jednotlivých slov nějak autoritativně rozlousknout. Podle mého soudu jsou slova jako "prd" a "prdět" typická právě pro vrstvu obecné češtiny, a v dnešní době jsou se spisovným (hovorovým) projevem neslučitelná, ale nezdá-li se to někomu zjevné, tak asi bude nutné toto tvrzení vypustit a nahradit přesnými citacemi zdrojů.--ŠJů 27. 1. 2009, 14:13 (UTC)

No, asi máte pravdu. --ŠJů 27. 1. 2009, 14:16 (UTC)

No řekl bych, že s tím prdem naděláte ...... Mne spíše zaujala věcná stránka, pojednávající o rychlosti vypouštěného plynu, při nejlepší vůli si nedovedu představit, jak uvedenou rychlost 3m/sec změřit. Cicero Jan 25.08.2010

Já si dokážu představit desítky způsobů jak onu rychost měřit či odhadovat. Nicméně nevěřil bych tomu, že výsledek měření lze udat takto jednoduchou konstantou. Respektive jinak řečeno, jsem přesvědčen, že tento údaj takto sám o sobě není věrohodným, ale nanejvýš by to mohlo být vulgární zjednodušení nějakého složitějšího závěru. --ŠJů 13. 12. 2011, 19:27 (UTC)

Ty obrázky jsou jak z necyklopedie. --86.49.104.221 8. 8. 2012, 18:03 (UTC)

Souhlasím. Když jsem na to jako na náhodný článek narazil, nevěřil jsem vlastním očím. Aby někdo nenamítal, že se z mé strany jednalo o sprosté smazání, tak bych jejich odstranění odůvodnil následovně: symboly nemají žádnou informační hodnotu a/nebo nejsou nijak propojeny s článkem, dále není uvedeno kde, kým a proč (a pochopitelně se nabízí - zda vůbec...) jsou používány. Pokud někdo potřebné informace doplní a podloží věrohodným zdrojem/zdroji nemám pochopitelně nic proti jejich navrácení do článku. --Tomáš Slavotínek (diskuse) 8. 1. 2013, 00:57 (UTC)