Diskontinuita (geologie)

Diskontinuita je nespojitost ve struktuře Země.

Diskontinuity kůry

Diskontinuita v zemské kůře se objevuje přímo v litosférické desce.

Litosférické desky se pohybují na plastickém povrchu tzv. astenosféře přibližně jako ledové kry na vodě. Během pohybu přicházejí do vzájemných interakcí, kdy se jednotlivé desky o sebe třou a nebo se pod sebe zasouvají. Tyto změny poloh mají za následek změny tlaků, které na desky působí a které způsobují poškození desek.

Rozlišujeme 3 základní druhy diskontinuit zemské kůry:

  • konvergentní rozhraní - dvě litosférické desky se pohybují proti sobě, což má za následek jejich srážku. Můžou nastat následující možnosti, jedna deska se začne podsouvat pod druhou (subdukce – typická pro oceánsko-kontinentální rozhraní; typický jev pro oceánské příkopy obdukce – oceánská deska se začne nasouvat na pevninskou desku) a nebo se dvě desky zapříčí a nastane horotvorný proces (orogeneze). Příkladem je Indická deska zasunující se pod Eurasijskou, což vyúsťuje ve vznik Himálají.
  • divergentní rozhraní - jedná se o pohyb oddalující, typický je pro oceánské hřbety, kde vzniká nová oceánská kůra. Příkladem je Středoatlantský hřbet.
  • transformní rozhraní - jedná se o pohyb dvou desek vedle sebe. Ani jedna se nezasouvá pod druhou, jenom o sebe třou rozhraním, což má za následek uvolňovaní obrovských hodnot energie v podobě zemětřesení. Příkladem je zlom San Andreas v Kalifornii v USA.

Diskontinuity struktury Země

Nitro Země a diskontinuity: A–Mohorovičićova, B–Gutenbergova a C-Lehmannové

Diskontinuity Země v pořadí jejich hloubky pod povrchem jsou:

Conradova diskontinuita

Conradova diskontinuita pode dnem oceánů se nevyskytuje, pod kontinenty probíhá v hloubce kolem 15 – 20 km.

Diskontinuita MOHO

Nejznámější je Mohorovičićova diskontinuita, známá také jako vrstva Moho, která odděluje v hloubi asi 5 až 8 km pod oceány a až 80 km pod Himálajem zemskou kůru od pláště. Objevena byla jako první v roce 1909.

Golicinova diskontinuita

Golicinova diskontinuita tvoří hranici mezi astenosférou a geologickou mezosférou a leží v hloubce okolo 350–400 km.

Repettiho diskontinuita

Repettiho diskontinuita je hraniční vrstva v zemském plášti oddělující svrchní plášť od spodního v hloubce přibližně 670 km.

Gutenbergova diskontinuita

Gutenbergova diskontinuita čili vrstva Wiecherta-Gutenberga odděluje plášť Země simu a zemské jádro nife v hloubce cca 2900 km. Je nejzřetelnější mezi diskontinuitami Země.

Diskontinuita Lehmannové v jádru

Diskontinuita Lehmannové v jádru rozděluje tekuté vnější zemské jádro od pevného vnitřního jádra v hloubce okolo 5100 km.


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Divergentní_rozhraní
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.