| Dlouhý pochod ZZ: 长征 TZ: 長征 Pinyin: chángzhēng | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Čínská občanská válka | |||
 Dlouhý pochod 1934–5. Červená přerušovaná čára vyznačuje trasu 1. frontu Rudé armády, tečkovaně další fronty a sbory. Modře přeškrtnuté růžové oblasti jsou sověty zlikvidované KMT ve 4. obkličovací kampani v letech 1932 a 1933. | |||
| Trvání | 16. říjen 1934 až 22. říjen 1935 | ||
| Místo | Čína, mezi provinciemi Ťiang-si a Šen-si | ||
| Výsledek | Armády KS Číny ustoupily před armádami KMT | ||
| Změny území | KMT ovládl jižní Čínu KS Číny vybudovala nové základny na severu Číny | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Dlouhý pochod (TZ: 長征 ZZ: 长征, pchin-jin: chángzhēng, český přepis: čchang-čeng) byl rozsáhlý ústup Rudé armády Komunistické strany Číny před Národní revoluční armádou Kuomintangu během čínské občanské války od října 1934 do října 1935. Dlouhý pochod se skládal z několika pochodů jednotlivých komunistických armád, které ustupovaly z jižní Číny na západ a poté na sever.
Nejznámějším Dlouhým pochodem byl ústup z provincie Ťiang-si, který začal v říjnu 1934. První Rudá armáda (TZ: 紅一方面軍 ZZ: 红一方面军 hóng yī fāngmiàn jūn) Čínské sovětské republiky čelila od září 1933 páté obkličovací kampani KMT (第五次圍剿 dì wǔ cì wéi jiǎo) vedené generalissimem Čankajškem proti komunistickým pozicím v Ťiang-si. Na přelomu září a října 1934 již komunistickým jednotkám v Ťiang-si hrozilo úplné vyhlazení. 16. října se jejich větší části podařilo prolomit obklíčení a zahájily ústup: nejprve na západ a poté na sever. Cestou se vedení ujali Mao Ce-tung a Čou En-laj. Vojsko muselo překonat členitý terén plný horských pásem, řek a bažin a probojovat se přes pozice jednotek Kuomintangu a místních militaristů, či čelit jejich útokům. Jednou z takových bitev bylo i obsazení a zajištění mostu Lu-ting v květnu 1935 – jediného mostu přes řeku Ta-tu v provincii S’-čchuan. Do Jen-anu v provincii Šen-si, který se stal novou základnou čínských komunistů, došlo v říjnu 1935 pouhých 7 tisíc příslušníků Maovy 1. Rudé armády, desetina původního počtu.
Podle Maova tvrzení 1. Rudá armáda na Dlouhém pochodu urazila 25 000 li (ca 14 tisíc km, v závislosti na přesné definici jednotky), ale již těsně po pochodu byl zveřejněn i nižší údaj 18 088 li (cca 10 tisíc km).[1][2] Jocelyn & McEwen ve své práci změřili délku pochodu 1. Rudé armády na 6000 km, tedy méně než polovinu oficiální verze.[3]
Dlouhý pochod znamenal vzestup autority Mao Ce-tunga a Čou En-laje, kteří si během pochodu svým vedením získali podporu v KS Číny a pro KS Číny se Dlouhý pochod stal legendou.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March na anglické Wikipedii.
- ↑ The Long March (1934-1936) [online]. Columbia University, rev. 2009 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SPENCER, Richard. British pair under attack for doubts over Mao's march [online]. Beijing: telegraph.co.uk, rev. 2006-04-03 [cit. 2011-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-03-11. (anglicky)
- ↑ JOCELYN, Ed; MCEWEN, Andrew. The Long March: the true story behind the legendary journey that made Mao's China. [s.l.]: Constable, 2006. Dostupné online. ISBN 9781845292553. S. 288. (anglicky)
Literatura
- BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století (díl 1.). Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 126 s. ISBN 80-244-0251-3.
- BRAUN, Otto. Čínské zápisky (1932-1939). Praha: Svoboda, 1976.
- FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-249-9.
- KREJČÍ, Oskar: Geopolitika Číny. Praha: Professional Publishing, s.r.o., 2021. ISBN 978-80-88260-51-6
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhý pochod na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhý_pochod |
