Dmytro Pavlyčko

Dmytro Pavlyčko
Dmytro Pavlyčko (2018)
Narození28. září 1929
Stopchativ
Úmrtí29. ledna 2023 (ve věku 93 let)
Povoláníbásník, novinář, diplomat, překladatel, vysokoškolský učitel, literární kritik, politik a scenárista
Alma materLvovská univerzita
Oceněníkomandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (1993)
Řád za zásluhy 3. třídy (1997)
Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy (1999)
Komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky (2001)
Řád státu (2004)
… více na Wikidatech
Politická příslušnostKomunistická strana Sovětského svazu
People's Movement of Ukraine
Democratic Party of Ukraine
DětiSolomija Dmitrijevna Pavlyčko
PříbuzníBohdana Pavlychko (vnučka)
multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dmytro Vasyljovyč Pavlyčko (28. září 1929, Stopčatove, Ukrajina29. ledna 2023[1]) byl ukrajinský básník, překladatel a občansko-politický aktivista.

Život

Narodil se 28. září 1929 ve vesnici Stopčatove v Ivano-Frankovské oblasti. Od podzimu 1945 do léta 1946 byl vězněn za údajnou činnost v Ukrajinské povstalecké armádě. V roce 1953 završil studium na filologické fakultě Lvovské univerzity. Řídil poetickou sekci v redakci časopisu „Žovteň“ (Říjen; nyní „Dzvin“ – Zvon). Po přejezdu do Kyjeva pracoval v sekretariátu Sdružení spisovatelů Ukrajiny. V letech 19711978 byl redaktorem časopisu „Vsesvit“ (Vesmír).

Dmytro Pavlyčko je jedním z organizátorů Ukrajinského národního Ruchu, Demokratické strany Ukrajiny a prvním ředitelem Ševčenkovy Společnosti ukrajinského jazyka.

21. října 2005 se stal ukrajinským poslancem (za frakci Ukrajinské národní strany).

Dílo

První sbírku básní „Ljubov i nenavysť“ (Láska a nenávist) vydal v roce 1953. Zanedlouho vyšly další básnické sbírky „Moja zemlja“ (Moje země – 1955), „Čorna nytka“ (Černá niť – 1958). Charakteristickým rysem Pavlyčkovy tvorby se v tomto období stalo aktivní vyjadřování občanského postoje, i když musel přistoupit na kompromis s ideologií. Pavlyčkova další sbírka „Pravda klyče“ (Pravda volá, 1958), která vyšla nákladem osmnáct tisíc kusů, byla až na výjimky okamžitě stažená z oběhu a zničená na pokyn stranických cenzorů. Přelomovou sbírkou pro Pavlyčkovu tvorbu stala se kniha „Hranoslov“ (1968), kde autor prosazuje ideu nesmrtelnosti národní kultury. Sbírky „Sonety podilskoji oseni“ (Sonety podolského podzimu, 1973), „Tajemnycja tvoho oblyččja“ (Tajemství tvého obličeje, 1974/79) staly se významným jevem ukrajinské literatury druhé poloviny 20. století. Návaznost na Frankovu poetickou tradicí je příznačná pro sbírky „Spiraľ“ (Spirála, 1984), „Poemy i prytči“ (Poemy a podobenství, 1986), „Pokajanni psalmy“ (Žalmy pokání, 1994). Dmytro Pavlyčko je rovněž podepsaný pod antologií poetických překladů „Svitovyj sonet“ (Světový sonet, 1983). Jeho literárně-kritické práce jsou sebrány v knihách „Magistraljamy slova“ (Po magistrálách slova, 1978), „Nad hlybynamy“ (Nad hloubkami, 1984), „Bilja mužnoho slova“ (U statečného slova, 1988).

Vyznamenání

  • Řád rudého praporu práce – Sovětský svaz, 24. listopadu 1960
  • Řád přátelství mezi národy – Sovětský svaz, 28. září 1979
  • Řád čestného odznaku – Sovětský svaz, 28. října 1967
  • Řád za zásluhy III. třídy – Ukrajina, 27. června 1997 – udělil prezident Leonid Kučma za osobní přínos k vývoji, přípravě a přijetí Ústavy Ukrajiny a za aktivní legislativní práci[2]
  • Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy – Ukrajina, 12. července 1999 – udělil prezident Leonid Kučma za významný osobní přínos k rozvoji diplomatických služeb a zvyšování autority Ukrajiny na mezinárodní úrovni[3]
  • Hrdina Ukrajiny, Řád státu – Ukrajina, 27. září 2004 – udělil prezident Leonid Kučma za mimořádný osobní přínos k rozvoji ukrajinské literatury, za tvorbu špičkových básnických děl a za plodnou státní a politickou aktivitu[4]
  • Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy – Ukrajina, 25. září 2009 – udělil prezident Viktor Juščenko za mimořádný osobní přínos k obohacení literatury, za dlouhodobou plodnou společenskou činnosti a při příležitosti jeho 80. narozenin[5]
  • komandérský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 16. května 2014 – udělil prezident Bronisław Komorowski za vynikající služby v popularizaci polské kultury a za propagaci polských národních tradic[6]
  • Řád svobody – Ukrajina, 22. ledna 2015 – udělil prezident Petro Porošenko za významný osobní přínos pro budování státu, socioekonomický, vědecký, technický, kulturní a vzdělávací rozvoj ukrajinského státu a za mnohaletou tvrdou práci a vysokou profesionalitu[7]
  • Jubilejní medaile k 25. výročí nezávislosti Ukrajiny – Ukrajina, 19. srpna 2016 – udělil prezident Petro Porošenko za významné osobní zásluhy o vytvoření nezávislé Ukrajiny a prosazování její suverenity a posílení mezinárodní prestiže, za významný přínos k budování státu, za socioekonomický, kulturní a vzdělávací rozvoj, za aktivní společensko-politickou činnost aza poctivou a bezvadnou službu ukrajinskému národu[8]

Ukázka

„Panychida za zemřelé hladem (libreto)

III

Koulela se Ukrajinou zkrvavená hvězda.

Jako vlci, pobíhali vesnicemi – satrapové, –

Žoldáci Rudého Cara.

Svobodu, pravdu, lidskost sprovodili ze světa.

Byli jsme nebezpečnými, protože jsme měli vlastní obilí.

Kvetly zahrady jako rubáše, – na celou nebeskou klenbu,

Věděli jsme, že podstupujeme za Ukrajinu smrt.

IV

Jdou, jdou lidožrouti

S rudými prapory

Zabírají z komory

Prach, zchřadnutý na popel,

Vymetají prach z truhly–

Zrn vonné stopy.

Nechávají Ukrajině

Chléb z kopřivy a lebedy–

Světlo vynášejí z chalupy–

Které od věku tam hořelo,

A skládají mezi mrtvolami

Nedozemřelé matky.

Jdou, jdou bez zármutku,

Mouku vezou otevřeně,

A zpívají, aby nebylo slyšet

Z jámy sténání a pláč.


V

Nezapomeneme nikdy, nezapomeňte také vy,

Jak jsme těžce umírali na rozkaz Moskvy.

Jak opuchlí a nemocní jsme se táhli do měst,

Jak jsme snažně prosili – proboha a pro smilovaní boží.

Jak bodáky nás vraceli do plevelů,

Jak nás tajně pochovávali bez modlitby a truhly-

Jak jsme z hrobu vydéchali život svůj

S neslyšitelným prokletím, které tyrana usmrtí.

(Hudba Jevhen Stankovyč)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Павличко Дмитро Васильович na ukrajinské Wikipedii.

  1. Пішов з життя Дмитро Павличко [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  2. zakon4.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  3. zakon4.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  4. zakon5.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  5. zakon3.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  6. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 16 maja 2014 r. o nadaniu orderów i odznaczeń. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-06. 
  7. zakon5.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. 
  8. УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №336/2016. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (ua) 

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Dmytro_Pavlyčko
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.