| Dobrš | |
|---|---|
 Areál tvrze | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, barokní |
| Výstavba | 2. polovina 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Dobrš čp. 1, 47 a 50, Drážov, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°9′18,95″ s. š., 13°45′6,11″ v. d. |
  Dobrš | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15543/3-4086 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobrš je částečně dochovaná a složitě přestavovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Strakonice. Nachází se na jihozápadním okraji vesnice v nadmořské výšce 705 m.[1] Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[2]
Historie
Za první písemnou zmínku o tvrzi je považován predikát Přibíka z Dobrše zvaného Kocík z roku 1377, jehož synové sloužili strakonickým johanitům. Během husitských válek byla tvrz těžce poškozena, ale znovu obnovena. Za Kryštofa Koce v první polovině 16. století k panství patřily hospodářský dvůr, pivovar a vesnice Dobrš, Radkovice, Němčice, Kváskovice a Zálezly. Kryštofův vnuk Václav Koc přistavil v roce 1597 ke gotické tvrzi renesanční zámek. Když v roce 1608 zemřel, rozdělili si jeho příbuzní dědictví na čtyři díly. Během dalšího století se majitelé různých dílů často střídali. V popisu tvrze z roku 1689 je uvedeno sídlo tvořené starou částí s příkopem a nový zámek krytý šindelem.[3][4]
V roce 1692 získal sídlo od své matky Hubert Zikmund Althan, který nechal část budov strhnout a na jejich míst postavit barokní zámek, který však nedokončil. Dalším majitelem se stal Adam František ze Schwarzenbergu, který sídlo spolu s dalšími čtyřmi dvory a několika vesnicemi koupil v roce 1707. V zámku od té doby sídlili úředníci a zaměstnanci statku až do roku 1800, kdy byl zdejší hospodářský dvůr rozparcelován a v barokní části zámku otevřena škola. V roce 1845 strhla střechu věže vichřice. Ke stejné události došlo ještě v roce 1860, ale tehdy již nebyla střecha obnovena.[4]
Stavební podoba
Původní tvrz ze 14. století tvořila pouze hranolová věž obehnaná příkopem a hradbou. Obytné prostory se nacházely až ve třetím patře. Během období pozdní gotiky byl areál rozšířen do téměř pravoúhlé podoby a nově opevněn. Východní stranu dvora zabral nový průjezdní palác s branskou věží nebo rizalitem. O něco menší palác přiložený k věži vznikl na protilehlé straně. Brzy poté byl východní palác rozšířen o dvě křídla, která vystupovala z pravoúhlého obrysu směrem k severu a jihu.[3]
V rámci renesančních úprav získal západní palác arkády, fasády byly vyzdobeny sgrafitovými omítkami a na jižní straně vznikla další přístavba s kaplí. Barokní úpravy se projevily především ve východní části sídla. Dochovaná podoba je výsledkem mnoha dalších stavebních zásahů, které vedly poškození, nebo dokonce zničení některých historických částí.[3]
Přístup
Do Dobrše vede žlutě značená turistická trasa z Vacova.[1] Samotná tvrz je pro veřejnost nepřístupná.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 126034 : Tvrz a zámek, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Dobrš, s. 21–23.
- ↑ a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dobrš – tvrz, s. 56.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Dobrš zámek, s. 279–282.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrš na Wikimedia Commons - Dobrš na webu Hrady.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dobrš_(tvrz) |
