Dolní konzistoř

Jako dolní konzistoř (či také utrakvistická nebo kališnická konzistoř) je nazýván správní pomocný orgán administrátora utrakvistické církve v době, kdy římská kurie odmítala jmenovat na pražský stolec arcibiskupa i po roce 1561, kdy byl jmenován katolický arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice. Protože katolická konzistoř (s administrátory pro katolíky) sídlila na Hradčanech, říkalo se jí horní konzistoř. Kališnická na Starém Městě pražském v Karlově koleji byla označována jako dolní. Dolní konzistoř fungovala od roku 1471 do roku 1621.

Pevnou strukturu dolní konzistoř získala v roce 1478, kdy administrátor Václav Koranda ml. určil, že nadále má být členy konzistoře osm kněží a čtyři univerzitní mistři. Tito měli řídit činnost utrakvistických kněží na českém území. Jako prostředníci mezi pražským ústředním orgánem a jednotlivými kněžími sloužily kališnické děkanáty v čele s děkany. Konzistoř, resp. administrátor v jejím čele se snažili většinou neúspěšně zasahovat i do církevní správy na Moravě, kde kněží spíše podléhali své vrchnosti.^[1]

Mezi hlavní činnosti konzistoře patřilo:

• potvrzovat kněze u jednotlivých far
• ukládat kněžím rady a povinnosti týkající se např. chování vůči katolíkům či naopak radikálům
• pořádání kališnických synod
• ukládání pokut za drobné přestupky kněží
• konání soudů ve vážnějších případech, kdy kališničtí kněží přestoupili své pravomoci, nedodržovali povinnosti či se chovali nemravně (dolní konzistoř disponovala i vlastním vězením)
• rozluky manželství

Administrátory i členy dolní konzistoře od roku 1562 jmenoval král, nedbaje na dosavadní zvykové právo stavů. Teprve Rudolfův majestát (1609) vrátil dolní konzistoř do moci stavů.

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.