| Dolnojizerská tabule | |
|---|---|
_02.jpg) Jizera a náhon u Dražic | |
| Nejvyšší bod | 320 m n. m. (bezejmenná kóta) |
| Rozloha | 518 km² |
| Střední výška | 236 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jizerská tabule |
| Sousední jednotky | Středojizerská tabule Ralská pahorkatina Dolnooharská tabule Středolabská tabule Jičínská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Košátecká tabule Vrutická pahorkatina Luštěnická kotlina Jabkenická plošina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko Česko |
 Dolnojizerská tabule na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | pískovec, slínovec, jílovec |
| Povodí | Jizera, Labe, Košátecký potok, Pšovka, Vlkava |
| Souřadnice | 50°17′40″ s. š., 14°45′56″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-2B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolnojizerská tabule je geomorfologický podcelek v jižní a jihozápadní části Jizerské tabule. Zaujímá části okresů Mladá Boleslav, Mělník a Nymburk ve Středočeském kraji. Podcelek se rozkládá mezi sídly Mělník a Liběchov na západě, Lysá nad Labem na jihu, Rožďalovice na východě a Mladá Boleslav na severu. Nejvýznamnějším sídlem uvnitř podcelku je město Benátky nad Jizerou.
Charakter území
Území je pokryto kulturní krajinou s převahou menších obcí, značné procento půdy je obdělávané, na písčitých půdách se rozkládají převážně borové lesy.
Poloha
Podcelek má zhruba tvar vrcholu nakloněné šipky, jejíž osou je tok řeky Jizery. Celek sousedí na severu se sesterským podcelkem – Středojizerskou tabulí, západní rameno šipky v povodí Košáteckého potoka a dolní Pšovky sousedí s Ralskou pahorkatinou a u Mělníka krátce s Dolnooharskou tabulí. Jižní vrchol šipky, blížící se soutoku Jizery s Labem, a východní rameno šipky v povodí horní Vlkavy, sousedí se Středolabskou tabulí, východní rameno dále na sever ještě s Jičínskou pahorkatinou.
Geomorfologické členění
Podcelek Dolnojizerská tabule (dle třídění Jaromíra Demka VIB–2B) má v geomorfologickém členění další čtyři okrsky:[2]
- Košátecká tabule (VIB–2B–1)
- Luštěnická kotlina (VIB–2B–2)
- Jabkenická plošina (VIB–2B–3)
- Vrutická pahorkatina (VIB–2B–4)
Kompletní geomorfologické členění celé Jizerské tabule uvádí následující tabulka:
| Geomorfologické členění Jizerské tabule | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Středočeská tabule | ||
| STŘEDOJIZERSKÁ TABULE |
Bělská tabule | Rokytská horka (410 m)
|
| Skalská tabule | Horka (385 m)
| |
| DOLNOJIZERSKÁ TABULE |
Košátecká tabule | Kurfirstský vrch (303 m)
|
| Luštěnická kotlina | Lánský kopec (221 m)
| |
| Jabkenická plošina | Zámrsky (280 m)
| |
| Vrutická pahorkatina | Benátecký vrch (251 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol | ||
Významné vrcholy
- Kurfirstský vrch (303 m), Košátecká tabule
- Horka (290 m), Košátecká tabule
- Chloumeček (282 m), Košátecká tabule
- Hlavnov (258 m), Jabkenická plošina
- Benátecký vrch (251 m), Vrutická pahorkatina
- Šibák (228 m), Vrutická pahorkatina
- Kobylí hlava (215 m), Košátecká tabule
Nejvyšším bodem podcelku je bezejmenná kóta (320 m) v Košátecké tabuli, severovýchodně od Nebužel, při hranici se Středojizerskou tabulí.
Odkazy
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dolnojizerská_tabule |
