| Hradiště Doudleby | |
|---|---|
_cropped.jpg) Stopy podhradního opevnění na západní straně hradiště | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2. polovina 10. století |
| Zánik | 13. století |
| Poloha | |
| Adresa | Doudleby, Česko Česko |
| Souřadnice | 48°53′36,61″ s. š., 14°30′20,65″ v. d. |
  Doudleby | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25032/3-87 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Doudleby jsou raně středověké hradiště na území stejnojmenné vesnice jižně od Českých Budějovic. Bylo osídleno od desátého do třináctého století, kdy převzalo správní funkci staršího hradiště v Branišovicích. Dochovaly se z něj terénní stopy opevnění a kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje pozůstatky původního hradského kostela. Archeologické stopy hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o hradišti se nachází v Kosmově kronice. Kosmas hradiště uvedl jako pohraniční hrad Slavníkovců, ale pravděpodobnější je jeho založení Přemyslovci.[2] Pozdější zmínky uvádějí zdejší kastelány, kterými byli Kochan (1175) a Pillunk (1179 a 1186).[3] Jediný archeologický výzkum podnikl v roce 1940 Bedřich Dubský a v posledním desetiletí dvacátého století proběhl pod vedením Juraje Thomy záchranný výzkum v prostoru kostela svatého Vincence, kde bylo nalezeno několik záušnic, které dokládají existenci pohřebiště.[2] Nepočetné archeologické nálezy umožnily datovat vznik hradiště druhé poloviny desátého století[2] a jeho zánik ve třináctém století.[4]
Stavební podoba
.jpg)
Několikadílné hradiště se nachází v prostoru meandru řeky Malše. Opevnění s celkovou délkou asi 660 metrů chránilo plochu o velikosti asi 4,8 hektaru.[2] Akropole se nacházela v nejužší části spojovacího krčku meandru a její využitelná plocha má rozměry 200 × 60 metrů. Její dominantou je zbarokizovaný kostel svatého Vincence, který ve svých zdech obsahuje zdivo původního hradského kostela. Kromě něj zde stával dvůr s obydlím správce využívaný také jako příležitostné sídlo knížete.[3]
Na severní a jižní straně akropoli poskytovaly dostatečnou ochranu strmé svahy, ale nejlépe přístupnou východní stranu chránila zaniklá hradba, která vedla přibližně v prostoru východní hřbitovní zdi. Před ní se nacházelo předhradí, jehož vnější hradba se dochovala v podobě valu, před kterým je patrný šest metrů široký příkop. Na západní straně se nachází strmý sráz s převýšením téměř deset metrů.[2] Útvar je pravděpodobně přírodního původu, ale nejspíše byl uměle upraven a využit k obraně. Dále na západ terén pozvolna klesá směrem k řece. V tomto prostoru akropoli chránily další pásy hradeb a příkopů, které se dochovaly jako terénní nerovnosti v prostoru zahrad.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Identifikátor záznamu 136124 : Hradiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Doudleby, s. 75–76.
- ↑ a b c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 98, 101, 104.
- ↑ Hradiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
Literatura
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 97–105.
- LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2011. 304 s. ISBN 978-80-86829-68-5.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hradiště Doudleby na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Doudleby_(hradiště) |
