| Drahonice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Stavebník | Jaroš a Racek ze Štěkně |
| Další majitelé | páni z Rožmitálu páni z Vrtby Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Drahonice, Česko Česko |
| Souřadnice | 49°11′55,33″ s. š., 14°4′20,45″ v. d. |
  Drahonice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28891/3-4099 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drahonice jsou tvrz ve stejnojmenné vesnice v okrese Strakonice. Zachovala se z ní pouze obranná věž. Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Drahonickou tvrz postavili bratři Jaroš a Racek ze Štěkně[2] po roce 1374. Jiný Jaroš z Drahonic známý z roku 1434 býval nejprve služebníkem Oldřicha z Rožmberka, ale později se přidal na stranu táborského svazu. Dalším majitelem byl Jan Brus v první polovině patnáctého století, v průběhu šestnáctého století vesnice patřila pánům z Rožmitálu. Roku 1508 nechal Zdeněk Lev z Rožmitálu tvrz přestavět[3] a roku 1534 ji zastavil Václavu Švihovcovi ze Švihova.[4] Od Adama Lva z Rožmitálu Drahonice koupila Kateřina z Lípy provdaná za Hynka Radkovce z Mirovic. Když v roce 1614 zemřel jeho druhý syn Oldřich, vyplatila vdova Salomena Radkovcová, rozená ze Žákavy, zadlužené panství, které se skládalo z Albrechtic, Pivkovic, Bílska a tří dvorů. Statek zdědil starší syn Mikuláš Diviš a po jeho smrti v roce 1661 dcera Kateřina Konstancie, která se provdala za hraběte Ferdinanda Leopolda z Vrtby. Roku 1700 vesnici koupil kníže Ferdinand Schwarzenberk, který ji připojil k protivínskému panství. Tvrz obývaná v osmnáctém století pouze úředníky byla ve špatném stavu a během vichřice v roce 1762 se zřítila.[3] Podle jiných zdrojů byl příčinou zániku požár ve stejném roce.[2] Poté byl areál tvze zbořen a byl nahrazen barokním zámkem (kulturní památka).[5] Zdejší dvůr Schwarzenberkům patřil až do roku 1945.[3]
Stavební podoba
Zachovalou dominantou tvrze je památkově chráněná pozdně gotická dvoupatrová nárožní věž s kuželovou šindelovou střechou[4] a částečně zachovaným vstupním portálem a krakorci. Interiér věže osvětlují pouze střílnovitá okénka. Na severní straně je patrné místo, kde se na věž napojovala hradba.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 140225 : Tvrz – věž bývalé tvrze. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Drahonice, s. 320–321.
- ↑ a b c d TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Drahonice – tvrz, s. 60.
- ↑ a b Tvrz – věž bývalé tvrze [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-02-19]. Dostupné online.
- ↑ zámek - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-12]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Písecko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Drahonice, s. 247–250.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahonice na Wikimedia Commons - Drahonická tvrz na webu Hrady.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Drahonice_(tvrz) |
