 Drakontomelon | |
|---|---|
 Dracontomelon dao | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | ledvinovníkovité (Anacardiaceae) |
| Rod | drakontomelon (Dracontomelon) Blume, 1850 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drakontomelon[1] (Dracontomelon) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s nápadnými opěrnými pilíři u paty kmene a drobnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rod zahrnuje 9 druhů a je rozšířen výhradně v tropické Asii. Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je Dracontomelon dao. Je zdrojem dekorativního dřeva používaného zejména na dýhy a k výrobě nábytku. Plody jsou využívány v asijské kuchyni a je pěstován i jako okrasná dřevina. Některé druhy drakontomelonu mají význam v domorodé medicíně.
Popis
Zástupci rodu drakontomelon jsou oboupohlavné, stálezelené stromy, dorůstající výšky až přes 40 metrů. U paty kmene mívají robustní opěrné pilíře, které mohou dosáhnout výšky až 5 metrů. Při poranění roní bílou pryskyřičnatou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, řapíkaté, složené ze vstřícných až střídavých, celokrajných, řapíčkatých lístků. Květy jsou drobné, pětičetné, oboupohlavné, stopkaté, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Stopky květů jsou článkované. Kališní lístky jsou téměř volné. Koruna je bílá, zelenavá nebo žlutá. Tyčinek je deset a mají šídlovité nitky. Gyneceum je složeno z 5 plodolistů, které jsou srostlé jen na bázi a na vrcholu. Čnělky jsou zakončené hlavatými bliznami. Zpravidla je plodný jen jediný plodolist a ostatní zakrňují. Plodem je oranžová, hnědá až černá, kulovitá, zploštělá nebo vejcovitá peckovice. Mezokarp je dužnatý, endokarp (pecka) dřevnatý.[2][3]
-
Mladý strom Dracontomelon dao -
Pata kmene Dracontomelon vitiense na Vanuatu -
Plody Dracontomelon duperreanum
Rozšíření
Rod drakontomelon zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Asii v oblasti od severovýchodní Indie přes jižní Čínu, Indočínu, jihovýchodní Asii a Novou Guineu po souostroví Fidži.[4][3] Drakontomelony většinou rostou jako součást primárních nebo i sekundárních, stálezelených nebo poloopadavých nížinných tropických lesů. Často rostou v blízkosti řek.[3][5]
Ekologické interakce
Semena drakontomelonů šíří různá zvířata, např. veverky. Plody se živí netopýři, v Tichomoří např. kaloň Pteropus tonganus. Semena některých druhů, rostoucích v poříčních lesích, jsou šířena vodou.[3][6] V paždí postranních žilek na rubu listů bývají domatia v podobě shluků chloupků. Jsou obývána symbiotickými roztoči.[3]
Taxonomie
Rod Dracontomelon je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Spondioideae a tribu Spondiadeae. Blízce příbuznými rody jsou podle výsledků molekulárních studií rody Spondias a Pegia.[7]
Význam
Druh Dracontomelon dao je v tropické Asii těžen pro dřevo, obchodované pod názvem dao. Je středně těžké a středně tvrdé, není příliš trvanlivé ani odolné vůči termitům. Jádrové dřevo bývá našedle hnědé, s tmavě hnědými až téměř černými pruhy, běl je světlá. Pěkně vybarvené jádrové dřevo je ceněné zejména na výrobu nábytku a dýh, používá se také na obklady, podlahy a podobně. Slouží i jako náhrada za dřevo ořechové. Ekonomický význam má pouze tento druh.[8][9][3] Na Nové Guineji je to důležité exportní dřevo.[5] Někdy je strom pěstován i jako okrasná dřevina podél cest a silnic, ceněná zejména pro nápadný tvar koruny.[10][5]
Mladé plody Dracontomelon dao jsou v Asii používány k ochucení kari omáček. V Malajsii jsou přidávány zejména k rybám. Tenká sladkokyselá dužnina zralých plodů je konzumována zejména vThajsku a vyhledávají ji především děti. Jedlá jsou i jádra plodů. Mladé listy, květy a plody jsou využívány jako zelenina.[10][11][3] Extrakt z listů, kmene a kůry kořenů D. dao má antibakteriální, antimykotické a svíravé účinky. Plody jsou používány při ošetřování dermatitidy. Druh Dracontomelon mangiferum je v Asii používán jako svíravý prostředek proti průjmům. Odvar z kůry tohoto druhu a kořenů Leea indica ulevuje od bolestí zubů.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 8, part 3. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1978. (anglicky)
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SOEPADMO, E.; WONG, K.M. Tree flora of Sabah and Sarawak. Volume one. [s.l.]: Forest Research Institute Malaysia, 1995. (anglicky)
- ↑ WILSON, Don E.; GRAHAM, Gary L. Pacific Island Flying Foxes: Proceedings of an International Conservation Conference. Biological Report. July 1992, čís. 90(23).
- ↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky)
- ↑ WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7.
- ↑ WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky)
- ↑ a b LIM, T.K. Edible medicinal and nonmedicinal plants: Volume 1, fruits. [s.l.]: Springer, 2012. ISBN 978-90-481-8660-0. (anglicky)
- ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky)
- ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drakontomelon na Wikimedia Commons 
Taxon Dracontomelon ve Wikidruzích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Drakontomelon |
