Driny

Jeskyně Driny

Údaje o jeskyni
Stát	Slovensko Slovensko
Místo	okres Trnava
Zeměpisné souřadnice	48°30′2″ s. š., 17°24′14″ v. d.
Jeskyně Driny
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdroje k infoboxu Národní přírodní památka Driny
IUCN kategorie III (Přírodní památka)

Základní informace
Vyhlášení	1968, 1996, 2008
Rozloha	11,7 ha
Poloha
Stát	Slovensko Slovensko
Okres	Trnava
Další informace
Kód	60
Web	www.ssj.sk/en/jaskyna/8-driny-cave
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Driny je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Je to jediná krápníková jeskyně zpřístupněná v Malých Karpatech.^[1] Nachází se asi 2 km na jihozápad od Smolenic v Smolenickém krasu, v okrese Trnava v Trnavském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v letech 1968, 1996 a 2008. Rozloha ochranného pásma byla stanovena na 11,7 ha.

Historie

Objevili ji roku 1929 I. Vajsabel a J. Banič. Nebyli však první, kdo se pokoušel dostat do jeskyně. Už roku 1866 zde během prusko-rakouské války tábořili pruští vojáci. O první opravdové „průzkumné“ cesty v Smolenickém krasu se pokoušeli až od roku 1920 bratři Vajsablové, Valové a Štefan Banič (známý jako vynálezce padáku) se synem Janem. Pokusy byly korunované úspěchem až roku 1929, kdy se I. Vajsablovi a J. Baničovi podařilo po několika pokusech proniknout do podzemí závrtovým komínem.

O pět let později, roku 1934, zpřístupnili prvních 175 m podzemí. V roce 1950 objevili J. Majko, A. Droppa a L. Blaha další části jeskyně, které vynikají zachovalou krápníkovou výzdobou a v roce 1959 jeskyni znovu zpřístupnili. Z celkové délky 636 m je dnes pro veřejnost zpřístupněný 550 m dlouhý okruh. Vchod do jeskyně se nachází ve výšce 399 m n. m. v západním svahu vrchu Driny (434 m), který je tvořený poměrně čistými jurskými vápenci.

Charakter jeskyně

Driny jsou puklinovou jeskyní, kterou vymodelovaly srážkové vody, které pronikaly do podzemí systémem puklin, takže chodby jeskyně jsou poměrně úzké. Podzemní prostory nejsou rozsáhlé, ale mají velmi pěknou sintrovou výzdobu, tvoří ji i závoje a hrachové formy. Stěny jsou bohatě pokryté sintrem v teple žlutých, červenohnědých a žlutohnědých barvách. Scenérii doplňují pagodovité stalagmity a pro tuto jeskyni typické zoubkovité záclony. Déle se zde nachází drobná jezírka, sintrové vodopády a na dně bývalých podzemních jezírek hráškovitá výzdoba. K nejzajímavějším prostorám patří Síň spolupracovníků a Síň Slovenské speleologické společnosti.