| Tughlakovský sultanát (Dillíský sultanát) Soltanat-e Tughluq تغلق شاهیان
| |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||
taka
| |||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||
| |||||||||||||||||
Dynastie Tughlakovců (persky تغلق شاهیان) vládla v Dillíském sultanátu v letech 1320 až 1414. Tughlakovský stát ovládl většinu Indického subkontinentu.
Historie
Zakladatelem dynastie byl Ghází Malik, původně otrok turecko-hindského původu, který se stal za vlády dynastie Chaldží vysokým důstojníkem; 6. září 1320 porazil v bitvě u Indarpatu uzurpátora Chusrau Chána a prohlásil se vladařem Dillí pod novým jménem Ghijásuddín Tughlak. Založil sídelní město Tughlakábád (dnes dillíské předměstí). Zahynul v roce 1325, když se na něj zřítil zvláštní pavilon, postavený na jeho počest po návratu z úspěšného tažení do Bengálska. Údajně šlo o léčku, kterou na něj nastražil jeho syn Muhammad bin Tughlak, aby se zmocnil vlády.
Muhammadova vláda trvala 26 let a podařilo se mu vytvořit ohromnou říši, k níž patřil skoro celý indický subkontinent kromě nejzazšího jihu a hornatých oblastí na východě (dnešní Urísa a Čhattísgarh); stát měl rozlohu okolo 3 200 000 km². Zároveň se Muhammadova vláda vyznačovala mimořádnou brutalitou: udržet nadvládu úzké muslimské elity nad hinduistickou většinou bylo možné jen krutostí a zastrašováním. Ibn Battúta popisuje, jak se v roce 1327 panovník rozzlobil na obyvatele Dillí, kteří se mu nezdáli dostatečně oddaní, a rozhodl o přenesení hlavního města do Daulátábádu v dnešním státě Maháráštra, kam se všichni obyvatelé Dillí museli pěšky přesunout. Na dlouhém hladovém pochodu zemřely tisíce lidí. Dalším extravagantním počinem Mohammada bin Tughlaka bylo rozhodnutí o nahrazení stříbrných mincí mosaznými, které vedlo ke znehodnocení měny a následnému hladomoru. Jeho následník, synovec Firúz Šáh, vládl mírněji a dosáhl stabilizace poměrů i hospodářského růstu. Po jeho smrti však došlo k bojům o moc a oslabení centrální vlády.
V roce 1398 napadl Indii Timúr Leng, který dobyl a vyplenil Dillí (viz bitva o Dillí). I když město zase opustil, tughlakovský stát se už z této katastrofy nevzpamatoval a v roce 1414 se dostal k moci Chizr Chán, který založil dynastii Sajjídovců.
Seznam panovníků
 do 14. století | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Turkucký kaganát 552–744 | |||||||
| Turkuti | |||||||
| Západní Turkuti | |||||||
| Východní Turkuti | |||||||
| Modří Turci | |||||||
| Avarský kaganát 564–804 | |||||||
| Chazarský kaganát 618–1048 | |||||||
| Sır-Tardušové 628–646 | |||||||
| Onogurie 632–668 | |||||||
| Dunajské Bulharsko | |||||||
| Volžské Bulharsko | |||||||
| Kangarská unie 659–750 | |||||||
| Türgešský kaganát 699–766 | |||||||
| Ujgurský kaganát 744–840 | |||||||
| Karlucký jabguluk 756–940 | |||||||
| Karachánský chanát 840–1212 | |||||||
| Západní Karachánové | |||||||
| Východní Karachánové | |||||||
| Kan-čouské království 848–1036 | |||||||
| Kao-čchangské království 856–1335 | |||||||
| Pečeněžský chanát 860–1091 |
Kimäcký chanát 743–1035 | ||||||
| Kumánie 1067–1239 |
Oguzský jabguluk 750–1055 | ||||||
| Ghaznovská říše 963–1186 | |||||||
| Seldžucká říše 1037–1194 | |||||||
| Chórezmská říše 1077–1231 | |||||||
| Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307 | |||||||
| Dillíský sultanát 1206–1526 | |||||||
| Dynastie otroků (Dillí) | |||||||
| Dynastie Chaldží | |||||||
| Dynastie Tughlakovců | |||||||
| Kypčacký chanát[1][2][3]1240–1502 | |||||||
| Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517 | |||||||
| Dynastie Bahríovců | |||||||
| Osmanská říše 1299–1923 | |||||||
|
Jiné turkické dynastie
| |||||||
- Ghijásuddín Tughlak Šáh I. (1320 – 1325)
- Ghijásuddín bin Tughlak (1325 – 1351)
- Mahmúd ibn Muhammad (1351)
- Firúz Šáh Tughlak (1351 – 1388)
- Ghijásuddín Tughlak II. (1388 – 1389)
- Abú Bakr Šáh (1389 – 1390)
- Násiruddín Muhammad Šáh III. (1390 – 1393)
- Sikandar Šáh I. (březen – duben 1393)
- Mahmúd Násiruddín II. (1393 – 1413)
- Nusrat Šáh (1413 – 1414)
Reference
- ↑ CAVENDISH, Marshall. Peoples of Western Asia. New York: Marshall Cavendish Corporation, 2006. 364 s. 2007. ISBN 978-0-7614-7677-1, ISBN 0-7614-7677-6. (anglicky)
- ↑ BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Brill NV, 2007. 280 s. 2007. ISBN 978-90-04-15388-2. (anglicky)
- ↑ BORRERO, Mauricio. Russia: A Reference Guide from the Renaissance to the Present. New York: Facts On File, 2004. 162 s. 2009. ISBN 0-8160-4454-6. (anglicky)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Literatura
- Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-493-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dynastie Tughlakovců na Wikimedia Commons - http://encyklopedie.vseved.cz/Tughlakovci
- http://www.panovnici.kvalitne.cz/tughlakM.htm Archivováno 13. 12. 2013 na Wayback Machine.
- http://www.facts-about-india.com/the-tughlaq-dynasty.php Archivováno 11. 12. 2013 na Wayback Machine.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Dynastie_Tughlakovců |
