Ekonomismus je termín používaný k popisu ekonomického redukcionismu, který ekonomiku považuje za hlavní faktor společnosti a redukuje (odmítá) v ní potenciální sociální, etické a jiné synergické vazby. Je považován za vedlejší efekt neoklasické ekonomiky.
V užším smyslu, používaném mezi lety 1894–1902[1] za carského Ruska, byl ekonomismus politickým postojem, že problematika dělnické třídy by měla být řešena zlepšováním jejích životních podmínek a ne prostřednictvím politických reforem[2] – tehdejším národním oportunismem.[3]
První výskyt tohoto termínu se datuje z roku 1915.[4] Neměl by být zaměňován s ekonomickým determinismem, který říká, že lidské rozhodování a psychika je řízena měřitelnými ekonomickými faktory.
Charakteristika
- nejdůležitějším prvkem každého státu je jeho ekonomika (její síla odráží význam dané země)
- ekonomickým zájmům musí ustoupit vše ostatní
- víra v neviditelnou ruku trhu a to, že trh (a zákony nabídky a poptávky) vše vyřeší
- přístup laissez faire
- minimální nebo žádná kontrola či regulace trhů státem
- stát by neměl s ekonomickými subjekty soupeřit či být jakkoli v opozici ale naopak jim vytvořit nejlepší podmínky
- člověk je vnímán jako „pracovní jednotka“ – jeho cena je taková, jak moc může přispět ekonomice (podobnou myšlenku zastává korporativismus)
- nejvyšším cílem je (krátkodobý) ekonomický růst – ostatní faktory (udržitelnost, štěstí, kultura, tradice, kvalitní život, ekologie, …) jsou podřadné
Kritika
Kritici ekonomismus mají za příliš zjednodušující doktrínu či dogma, ignorující vlivy, které podle nich nemohou být zanedbány. Termín byl hojně používán v marxistických rozpravách od Leninovy kritiky Karla Kautskyho. Karl Marx v Kapitálu tvrdil, že vzdání se systému tvorby cen a soupeření o nejlepší nabídky (pouze na základě trhu) povede k systematické opresi (kritika komoditního fetišismu), což jsou v obou případech hodnoty, které ekonomismus vyznává. Charles Bettelheim tento termín používá jako kritiku neoliberalismu. Americký kritik Albert Jay Nock ze strany Old Right pomocí ekonomismu kritizuje tuto morální a společenskou filosofii, která podle jeho slov „interpretuje lidský život v pojmech jako produkce, nabývání majetku a distribuce bohatství“. Josef Alois Schumpeter argumentuje, že hodnoty ekonomismu nakonec ztratí podporu veřejnosti, Jay Nock dokonce tvrdí, že budou faktorem zániku západní společnosti, jak ji známe.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economism na anglické Wikipedii.
- ↑ (anglicky) marxisticko-leniský spis, marxists.org
- ↑ (anglicky) Economism, heslo v The free dictionary, thefreedictionary.com
- ↑ (anglicky) marxisticko-leniský spis, marxists.org, konkrétní odkaz do textu
- ↑ (anglicky) Economism, heslo ve slovníku, dictionary.reference.com
Související články
Literatura
- (anglicky) John Ralston Saul: The Collapse of Globalism (2005)
Externí odkazy
- (česky) Svět pod útokem ekonomismu, Ladislava Smítková Janků
- (anglicky) What is ‘economism’?, Duncan Hallas, 1973
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomismus |
