Elina Avanesjanová

Elina Avanesjanová Элина Аванесян
Elina Avanesjanová ve Wimbledonu 2023
Stát	Rusko Rusko
Datum narození	17. září 2002 (21 let)
Místo narození	Pjatigorsk, Rusko[1]
Bydliště	Španělsko[2]
Výška	172 cm[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 092 052 USD
Tenisová raketa	HEAD Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	165–102
Tituly	0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění	60. místo (12. února 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2024)
French Open	4. kolo (2023, 2024)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2023)
US Open	2. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	78–29
Tituly	0 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění	223. místo (29. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2024)
French Open	2. kolo (2024)
US Open	3. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240504a4. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elina Avanesjanová (rusky Элина Араратовна Аванесян, Elina Araratovna Avanesjan, * 17. září 2002 Pjatigorsk) je ruská profesionální tenistka arménského původu.^[3][4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.^[5]

Na žebříčku WTA byla ve čtyřhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 223. místě a ve dvouhře v únoru téhož roku na 60. místě. Trénuje ji María José Llorca Ponsová.^[6][1]

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ITF debutovala v srpnu 2017, když na turnaji v Moskvě dotovaném 15 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Alexandře Pospělovové ze sedmé světové stovky. Výkonnostní skok učinila v sezóně 2021, kdy se na žebříčku posunula ze 720. na 261. místo, při zápasové bilanci 48–19.^[7] Na okruh WTA Tour vstoupila dubnovým Copa Colsanitas 2022, hraným v Bogotě na antuce. Na úvod vyřadila stou hráčku žebříčku, Britku Harriet Dartovou, čímž dosáhla první výhry nad členkou elitní stovky klasifikace.^[8] Přes Italku Lucrezii Stefaniniovou postoupila do čtvrtfinále, v němž prohrála s nejvýše nasazenou Kolumbijkou Camilou Osoriovou ze čtvrté desítky.^[9]

První turnaj z kategorie WTA 1000 odehrála na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2022 v Římě. Jako 146. hráčka pořadí prošla kvalifikací, v níž zdolala Američanky Harrisonovou a světovou jednašedesátku Brengleovou, proti níž si připsala druhé vítězství nad tenistkou z Top 100.^[7] V římské dvouhře však vypadla se sedmnáctou ženou klasifikace Jelenou Rybakinovou. Kvalifikační síto zvládla i na červencovém Palermo Ladies Open 2022, kde dvakrát po sobě porazila Brazilku Carolinu Alvesovou, než ji ve druhém kole dvouhry zastavila Italka Lucia Bronzettiová.^[9]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala ženským singlem US Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Laura Pigossiová, Maja Chwalińská a Mojuka Učidžimová.^[7] V úvodním newyorském kole však nenašla recept na Srbku Aleksandru Krunićovou z konce světové stovky. Přes Lindu Fruhvirtovou postoupila do dvouhry Guadalajara Open Akron 2022 v úrovni WTA 1000, kde jí časnou stopku vystavila Viktoria Azarenková.^[10][9]

Přestože proti Američance Kayle Dayové nezvládla tříhodinové kvalifikační kolo French Open 2023, do pařížské dvouhry se probojovala díky odstoupení Kalinské. S Dayovou prohospodařila vedení 5–3 na gamy v rozhodující sadě i poměr míčů 4–1 v závěrečném supertiebreaku. V singlu pak vyřadila světovou dvanáctku Belindu Bencicovou, znamenající první výhru nad členkou z elitní dvacítky, Francouzku Leolii Jeanjeanovou, a ve třetím kole otočila průběh s Dánkou Clarou Tausonovou po ztrátě úvodního setu. Stala se tak první šťastnou poraženou osmifinalistkou na Roland Garros od Nizozemky Jagermanové v roce 1988, a celkově pátou takovou hráčkou v otevřené éře grandslamu po Strachoňové (Roland Garros 1980), Gilbertové (Roland Garros 1982), Jagermanové (Roland Garros 1988) a Gaidanové (US Open 1993).^[11] Ve čtvrtém kole ji vyřadila Karolína Muchová po dvousetovém průběhu.^[12]

Tituly na okruhu ITF

Dvouhra (5 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražená finalistka	výsledek
1.	září 2019	Šymkent, Kazachstán	antuka	Tamara Čurovićová	6–2, 7–5
2.	duben 2021	Káhira, Egypt	antuka	Eri Šimizuová	6–1, 6–0
3.	květen 2021	Káhira, Egypt	antuka	Žibek Kulambajevová	3–6, 6–4, 6–4
4.	srpen 2021	Versmold, Německo	antuka	Federica Di Sarraová	6–7(4–7), 6–2, 6–2
5.	květen 2023	Wiesbaden, Německo	antuka	Jaimee Fourlisová	6–2, 6–0

Čtyřhra (9 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	poražené finalistky	výsledek
1.	srpen 2019	Moskva, Rusko	antuka	Taisja Pačkaljovová	Jekatěrina Makarovová Sviatlana Piraženková	6–2, 7–5
2.	září 2019	Šymkent, Kazachstán	antuka	Viktoryja Kanapacká	Jekatěrina Dmitričenková Avelina Sajfetdinovová	6–3, 6–0
3.	listopad 2020	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Iryna Šmanovičová	Valentina Ryserová Lulu Sunová	6–4, 6–1
4.	listopad 2020	Káhira, Egypt	antuka	Anna Kubarevová	Anastasia Nefedovová Jazmín Ortenziová	6–3, 7–5
5.	leden 2021	Káhira, Egypt	antuka	Lexie Stevensová	Gloria Ceschiová Marion Viertlerová	6–1, 6–2
6.	leden 2021	Káhira, Egypt	antuka	Lexie Stevensová	Emma Davisová Anastasia Nefedovová	6–1, 6–2
7.	duben 2021	Káhira, Egypt	antuka	Park So-hyun	Barbora Matúšová Anastasija Zolotarevová	6–4, 6–4
8.	duben 2021	Káhira, Egypt	antuka	Marija Timofejevová	Isabelle Haverlagová Merel Hoedtová	1–6, 6–4, [10–8]
9.	srpen 2021	San Bartolomé, Španělsko	antuka	Oxana Selechmetěvová	Arianne Hartonová Olivia Tjandramuliová	7–5, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elina Avanesyan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Elina Avanesjanová na Wikimedia Commons
• Elina Avanesjanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Elina Avanesjanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Elina Avanesjanová na Instagramu