| Emanuel von Spens-Booden | |
|---|---|
.jpg) Emanuel von Spens-Booden | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1907 | |
| Poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1866 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (ústavověrný velkostatek) (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 18. listopadu 1831 Těšín Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. září 1926 (ve věku 94 let) Ropice Československo  Československo |
| Příbuzní | Alois von Spens-Booden (sourozenec) |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Commons | Emanuel von Spens-Booden |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| otec | Emanuel v. Spens-Booden starší |
|---|---|
| matka | Anna Glasser |
| manželka | Marie Gabriela Höpfling v. Bergendorf |
| syn | Hermann v. Kuenburg |
| bratr | Alois von Spens-Booden |
Emanuel von Spens-Booden, uváděn též jako Emanuel Spens z Boodenu (18. listopadu 1831 Těšín – 30. září 1926 Ropice[1][2]), byl rakouský šlechtic a politik ze Slezska, za Rakouska-Uherska v závěru 19. a počátkem 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Pocházel ze šlechtické rodiny Spensů z Boodenu původem ze Skotska. Jeho bratr Alois von Spens-Booden byl politikem a předlitavským ministrem. Emanuel se 20. prosince 1859 oženil s Marií Gabrielou Höpfling von Bergendorf. Měli několik dcer. Při absenci mužského potomka adoptoval syna své sestry Hermanna von Kuenburga (Kuenburg-Spens).[1]
Studoval práva. V 50. letech 19. století působil ve státní správě na různých místech na Moravě, od roku 1852 jako praktikant u krajského úřadu v Olomouci, od roku 1854 coby aktuár u okresního úřadu v Novém Městě na Moravě, od roku 1856 ve Znojmě. Roku 1859 se stal krajským komisařem u krajského úřadu v Olomouci. Po zrušení této instituce byl krajským komisařem u místodržitelství v Brně. 1863 ze státní služby odešel. Od roku 1862 byl majitelem statku a zámku v Ropici (pobýval ale převážně ve Vídni, ropický zámek využíval jako letní sídlo, trvale se sem přestěhoval až ve stáří).[1][2]
Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1866 zasedal coby poslanec Slezského zemského sněmu.[2] Sem byl zvolen za velkostatkářskou kurii a na sněmu setrval až do roku 1911. Od února 1867 byl zvolen náhradníkem zemského výboru.[1]
V 70. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1873 získal mandát za velkostatkářskou kurii ve Slezsku. Mandát obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879, volbách do Říšské rady roku 1885, volbách do Říšské rady roku 1891, volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901.[3]
Na sněmu i v Říšské radě patřil k proněmecké, centralistické Straně ústavověrného velkostatku.[4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[6] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[7] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[8] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[9] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[10]
Zastával četné hospodářské posty. Od roku 1880 byl správním radou Košicko-bohumínské dráhy, v roce 1890 se stal i správním radou Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1899 nastoupil do funkce spolurady c.k. Rakousko-slezské zemědělsko-lesnické společnosti pro výrobu piva a pro lihovarnictví, za kterou zasedal v komisi pro zdanění piva a alkoholických nápojů. V roce 1902 usedl do přípravné komise pro projekt potravinářské a nápojové výstavy, která se pak konala roku 1904. Roku 1882 mu byl udělen Leopoldův řád za práci v komisi pro reformu pozemkové daně. Roku 1898 také získal Řád Františka Josefa.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Emanuel von Spens-Booden [online]. tesin.cz [cit. 2014-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Spens von Booden, Emanuel Frh. (1831–1926), Gutsbesitzer und Abgeordneter, s. 16. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Národní politika. Leden 1901, roč. 19, čís. 16, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel von Spens-Booden na Wikimedia Commons
- Sudetští Němci
- Rakouští šlechtici
- Slezští šlechtici
- Rakouští úředníci
- Rakouští manažeři
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Poslanci Slezského zemského sněmu
- Členové Strany ústavověrného velkostatku
- Členové Ústavní strany
- Narození v roce 1831
- Úmrtí v roce 1926
- Narození 18. listopadu
- Úmrtí 30. září
- Politici Rakouského císařství německé národnosti
- Rakousko-uherští politici německé národnosti
- Nositelé Řádu Františka Josefa
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Emanuel_von_Spens-Booden |
