| Emil Erlenmeyer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. června 1825 Wehen |
| Úmrtí | 22. ledna 1909 (ve věku 83 let) Aschaffenburg |
| Alma mater | Univerzita Giessen Univerzita Heidelberg Technická univerzita Mnichov |
| Povolání | chemik, vysokoškolský učitel a farmaceut |
| Zaměstnavatelé | Technická univerzita Mnichov Univerzita Heidelberg |
| Děti | Friedrich Gustav Carl Emil Erlenmeyer[1] |
| Příbuzní | Hans Erlenmeyer (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Richard August Carl Emil Erlenmeyer (28. června 1825, Wiesbaden – 22. ledna 1909, Aschaffenburg) byl německý chemik, autor Erlenmayerova pravidla a tvůrce Erlenmeyerovy baňky.
Život
Emil Erlenmeyer studoval chemii na univerzitách v Giessenu a v Heidelbergu. Byl žákem Justuse von Liebiga a Augusta Kekulého. V letech 1868–1883 byl profesorem chemie na Technické univerzitě Mnichově. Společně s Robertem Bunsenem napsal vlivnou studii o hnojivech. V roce 1865 objevil kyselinu isomáselnou. V roce 1860 vynalezl kónickou baňku se zúženým hrdlem (tzv. Erlenmeyerova baňka neboli „erlenka“).[2] Patřil k prvním chemikům, kteří přijali strukturní vzorce založené na valencích. Navrhl strukturu dvou spojených benzenových jader naftalenu. Roku 1880 definoval tzv. Erlenmeyerovo pravidlo.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Dagmar Drüll: Heidelberger Gelehrtenlexikon 1803–1932. Springer Science+Business Media. 1986. DOI 10.1007/978-3-642-70760-5.
- ↑ http://www.biotrade.cz/blog-4/zvoni-erlenmeyerovym-bankam-hrana-113
- ↑ http://canov.jergym.cz/nadobi/banky/er.htm
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Erlenmeyer na Wikimedia Commons - Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com (anglicky)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Emil_Erlenmeyer |
