| Emil von Homann | |
|---|---|
.jpg) | |
| Ministr veřejných prací Předlitavska | |
| Ve funkci: 23. června 1917 – 11. listopadu 1918 | |
| Panovník | Karel I. |
| Předchůdce | Otakar Trnka |
| Nástupce | zánik monarchie |
| Narození | 1. září 1862 Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. února 1945 (ve věku 82 let) Leoben Německá říše  Německá říše |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | státní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil von Homann, též Emil svobodný pán Homann von Herimberg (1. září 1862 Vídeň – 9. února 1945 Leoben), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1917–1918 poslední ministr veřejných prací Předlitavska.
Biografie
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a báňskou akademii v Leobenu. Od roku 1887 nastoupil do státních služeb jako úředník ministerstva zemědělství v Leobenu, od roku 1888 ve Vídni. V letech 1893–1899 působil ve správě revírního báňského úřadu ve Štýrském Hradci, od roku 1899 pracoval v právním odboru ministerstva zemědělství, později převzal vedení tohoto odboru. V roce 1908 přešel na nově utvořené ministerstvo veřejných prací. Zde se roku 1909 stal sekčním šéfem. Zaměřoval se na rozvoj těžby ropy v Haliči a na posílení báňské inspekce.[1]
Za vlády Ernsta Seidlera se 23. června 1917 stal ministrem veřejných prací, nejprve jako provizorní pověřený správce rezortu. V některých českých pramenech se uvádí, že již 30. srpna 1917 ho vystřídal v čele rezortu Friedrich von Wieser.[2][3] V Homannově biografickém heslu v rakouském biografickém slovníku se ale uvádí, že 30. srpna 1917 byl naopak jmenován řádným ministrem.[1] A setrvání Homanna v čele rezortu potvrzuje i dobový vídeňský tisk, kde je 31. srpna 1917 zveřejněno formální jmenování ministrem z rozhodnutí císaře Karla I.[4] Post ministra si udržel i v následující vládě Maxe Hussarka a vládě Heinricha Lammasche. Funkci zastával až do zániku monarchie 11. listopadu 1918.[2]
V letech 1919–1920 vedl jako úředník likvidaci zrušeného ministerstva války. V období let 1927–1935 byl prezidentem Dorothea. Od roku 1921 také působil jako předseda rakouského spolku inženýrů a architektů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Homann von Herimberg, Emil Frh. (1862-1945), Verwaltungsbeamter, s. 411–412. (německy)
- ↑ a b kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592.
- ↑ F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech [online]. libri.cz [cit. 2013-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-01.
- ↑ Amtlicher Teil. Wiener Zeitung. Srpen 1917, čís. 199, s. 1. Dostupné online.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Emil_von_Homann |
