Enclos paroissial (česky farní ohrada, farní dvorec) je architektonický prvek typický pro Bretaň.
Jde o zdí obehnané kostely s triumfálním vchodem na hřbitov, kalvárií a kostnicí budované v rozmezí 14.–17. století.
Farní dvorce jsou jedinečnou ukázkou bretaňského lidového sochařství a také bretaňského přístupu ke katolické víře. Byly budovány na důkaz poctivé víry v Boha a také v touze vesničanů předčit krásou budovaného sousední ves.[1]
Farní dvorce
- Argol
- Bodilis
- Brasparts
- Commana
- Guéhenno
- Guimiliau
- Landivisau
- Lampaul-Guimiliau
- La Martyre
- La Roche Maurice
- Pleyben
- Ploudiry
- Plougastel-Daoulas
- Plougonven
- Runan
- Saint-Suliac
- Saint-Thégonnec
- Sizun
- Villamée
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enclos paroissial na francouzské Wikipedii.
- ↑ WARD, Greg. Turistický průvodce Bretaň&Normandie. Brno: Nakladatelství Jota, 2005. ISBN 80-7217-280-8. S. 94.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Enclos paroissial na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Popisy a fotky
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
---|---|
Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Enclos_paroissial |