| Engelbert Pernerstorfer | |
|---|---|
 E. Pernerstorfer na snímku z r. 1896 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1885 – 1897 | |
| Ve funkci: 1901 – 1918 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) (Německý klub) Deutschnationale Vereinigung Sociálně polit. str. Soc. dem. str. Rakouska |
| Narození | 27. dubna 1850 Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 6. ledna 1918 (ve věku 67 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | politik, novinář, pedagog a učitel |
| Commons | Engelbert Pernerstorfer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Engelbert Pernerstorfer (27. dubna 1850 Vídeň – 6. ledna 1918 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský (rakouský) politik, zpočátku liberálně reformistický, později nacionalistický a od konce 19. století sociálně demokratický, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Byl synem krejčího. Absolvoval Schottengymnasium. V letech 1870–1874 vystudoval filozofii (obor německý jazyk, historie) na Vídeňské univerzitě.[1] Působil pak jako učitel v různých vzdělávacích ústavech ve Vídni.[2]
Již ze středoškolských studií se osobně znal s Victorem Adlerem, zakladatelskou osobností Sociálně demokratické strany Rakouska.[1] Sám se dlouhodobě politicky a veřejně angažoval. Roku 1881 převzal redakci listu Deutsche Worte.[2]
Ve volbách roku 1885 stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Vídeňské Nové Město, Neunkirchen atd.[3]
Do parlamentu nastoupil jako nezávislý kandidát.[1] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[4] Byl orientován jako německý národovec a v parlamentu se později, po rozpadu Sjednocené levice, stal členem Německého klubu (Deutscher Club).[1] V roce 1890 se uvádí jako poslanec výrazně nacionalistického klubu Deutschnationale Vereinigung.[5] Býval spojencem Georga von Schönerera. Později se ale od jeho směru distancoval pro nesouhlas s Schönererovým antisemitismem. Během 80. let společně Ferdinandem Kronawetterem v Říšské radě vystupovali ve prospěch práv dělníků a řešení sociální otázky.[1]
Ve volbách roku 1891 opětovně obhájil poslanecký mandát a ve vídeňském parlamentu zasedal do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.[3] Ještě po volbách roku 1891 se zmiňuje jako člen Deutschnationale Vereinigung.[6] Ale ještě roku 1891[2] se odtrhl od tétot nacionální frakce a působil v Říšské radě coby sociální reformista, mající blízko k fabiánskému socialismu a k okruhu pozdější Sociálně politické strany. Od roku 1896 byl přímo členem Sociálně demokratické strany Rakouska. V rámci strany představoval národní křídlo, více vnímavé k národnostním otázkám a zájmům německých Rakušanů.[1]
Ve volbách roku 1901 se opět vrátil do Říšské rady, nyní jako poslanec zvolený za všeobecnou kurii v okrsku Vídeňské Nové Město, Baden, Mödling atd. Uspěl i ve volbách roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva, tedy bez kurií, kdy získal mandát za obvod Dolní Rakousy 40. Byl členem poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů a stal se místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady (jako historicky první sociální demokrat na této pozici[1]). Poslanecké křeslo získal i ve volbách roku 1911, opět v okrsku Dolní Rakousy 40. I nadále sloužil jako místopředseda sněmovny a ve vídeňském parlamentu zasedal až do své smrti počátkem roku 1918. V místopředsednické funkci ho následně vystřídal Karl Seitz.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pernerstorfer, Engelbert (1850-1918), Politiker und Publizist, s. 427. (německy)
- ↑ a b c Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Engelbert Pernerstorfer na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pernerstorfer v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Engelbert_Pernerstorfer |
