Erlan (též erlán) je regionálně nebo kontaktně metamorfovaná hornina. Termín erlan se ve světě málo užívá, jsou tak označovány vápenato-silikátové kontaktní rohovce nebo pyroxenové ruly.
Vzhled
Barva horniny je proměnlivá, často šedozelená až hnědošedá nebo červenofialová. Erlany jsou celistvé nebo jemně zrnité. Textura bývá všesměrná (masivní) nebo slabě páskovaná. Uspořádání krystalů v hornině (struktura) je granoblastické (přítomnost převážně izometrických, nepravidelně omezených zrn).
Složení
Hlavními minerály jsou diopsid (druh pyroxenu), křemen a plagioklas. V některých erlanech mohou být přítomny také kalcit, vesuvián, granát – grosulár, skapolit nebo biotit.
Vznik
Erlany vznikají kontaktní metamorfózou karbonátových hornin (vápenců), které obsahovaly klastickou křemitou (slíny a slínovce) nebo jílovitou příměs. Vznikají rovněž regionální metamorfózou, jejíž intenzita může mít různý stupeň. Erlany jsou často pozvolnými přechody spojeny s mramory, vyskytují se i v komplexech svorů a rul. V některých případech přecházejí do chorizmitických hornin označovaných jako erlan-rulové nebo erlan-amfibolitové stromatity.
Výskyt
V ČR se vyskytují v moldanubiku (na Šumavě), sileziku nebo krkonošském krystaliniku[1]. Většinou vytváří několikametrové polohy nebo drobná čočkovitá tělesa. Na Slovensku v Malých Karpatech a u Hodruše ve Štiavnických vrších[2]
Reference
- ↑ http://atlas.horniny.sci.muni.cz/metamorfovane/erlan.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.mineraly.sk [online]. [cit. 2009-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Erlán |
