 EuparkeriaStratigrafický výskyt: Střední trias před 246 až 238 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce euparkerie. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Podtřída | Archosauromorpha |
| Čeleď | Euparkeriidae |
| Rod | Euparkeria |
| Typový druh | |
| Euparkeria capensis Robert Broom, 1913 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Euparkeria („dobré Parkerovo zvíře“) byl rod plazů ze skupiny Archosauromorpha, žijící ve středním triasu v Jižní Africe.[1] Jméno dostal podle britského zoologa a srovnávacího anatoma W. K. Parkera.
Charakteristika
Euparkeria byla příbuzná dinosaurů (včetně ptáků), pterosaurů a krokodýlů. Měla čtyři končetiny, ale byla možná schopna chodit i po dvou. Někdy bývají mylně označována za předchůdce dinosaurů (například v seriálu Putování s pravěkými monstry),[2] ve skutečnosti se však dinosauři vyvinuli z jiné skupiny archosaurů, a to ze skupiny dinosauromorpha.
Popis
Euparkeria dosahovala délky až 70 centimetrů, výšky 20 centimetrů a hmotnosti 7 až 14 kilogramů. Šlo o hbité masožravce lovící hmyz a drobné obratlovce, sami se však zřejmě stávali kořistí therapsidů. Na první pohled připomínali typické plazy z období triasu – ostré a špičaté zuby, šupinatá kůže, postoj. Zadní končetiny však měli výrazně delší než přední (proto se mnoho vědců domnívá, že se mohli pohybovat po dvou, ovšem k tomu nejsou žádné přesvědčivé důkazy).[3]
Výzkum publikovaný v roce 2020 ukázal, že Euparkeria měla anatomické adaptace na kostech končetin a pánevním pletenci, které jim zajistily schopnost aktivního a efektivního pohybu se vzpřímenýma nohama, posunutýma pod tělem – nepohybovala se tedy plazím způsobem s nohama vytočenýma do stran. Podobně vyspělý způsob pohybu měli i jejich pozdější příbuzní z řad dinosaurů.[4][5]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Euparkeria na anglické Wikipedii.
- ↑ Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman, Julia van Beesel, Heinrich Mallison & John R. Hutchinson (2022). Three-dimensional polygonal muscle modelling and line of action estimation in living and extinct taxa. Scientific Reports. 12: 3358. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-07074-x
- ↑ Euparkeria [online]. [cit. 2016-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Matteo Fabbri & Bhart-Anjan S. Bhullar (2022). The endocast of Euparkeria sheds light on the ancestral archosaur nervous system. Palaeontology (advance once publication). doi: https://doi.org/10.1111/pala.12630
- ↑ http://bristol.ac.uk/news/2020/september/euparkeria-discovery.html
- ↑ Oliver E. Demuth, Ashleigh L. A. Wiseman and John R. Hutchinson (2023). Quantitative biomechanical assessment of locomotor capabilities of the stem archosaur Euparkeria capensis. Royal Society Open Science. 10 (1): 221195. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.221195
Literatura
- Roland B. Sookias, David Dilkes, Gabriela Sobral, Roger M. H. Smith, Frederik P. Wolvaardt, Andrea B. Arcucci, Bhart-Anjan S. Bhullar and Ingmar Werneburg (2020). The craniomandibular anatomy of the early archosauriform Euparkeria capensis and the dawn of the archosaur skull. Royal Society Open Science. 7 (7): 200116. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.200116
- Oliver E. Demuth, Emily J. Rayfield & John R. Hutchinson (2020). 3D hindlimb joint mobility of the stem-archosaur Euparkeria capensis with implications for postural evolution within Archosauria. Scientific Reports. 10, Article number: 15357. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-70175-y
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Euparkeria na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Euparkeria |
