Eustache Deschamps

Eustache Deschamps
Narození	1340 Vertus
Úmrtí	1406 (ve věku 65–66 let)
Povolání	básník, spisovatel a baliv
Alma mater	Stará orleánská univerzita
Žánr	balada
Významná díla	Virelais Rondeaux Lays Le double lay de fragilité humaine Chansons royaulx … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Eustache Deschamps (narozen v obci Vertus, kraj Champagne, Francie, kolem roku 1340, zemřel mezi rokem 1404 a začátkem roku 1405) byl francouzský básník, literární teoretik, politik a diplomat.

Život

Není známo přesné datum jeho narození, ani jména jeho rodičů. Později používal příjmení otce Morel. Nejspíš pocházel z nižší šlechty. Ve Vertus vlastnil dům nazývaný Des Champs, odtud jeho příjmení. V mládí navštěvoval Kapitulní školu v Remeši a stal se Machautovým žákem.

V letech 1358-1366 studoval práva na Univerzitě v Orleánsu, aniž dosáhl nějakého titulu. Po ukončení studií odešel do Paříže, kde se oženil a měl tři děti. Jeho žena, neznámé identity, zemřela čtyři roky po svatbě.^[1]

V roce 1368 se dostal do služeb francouzského krále Karla V. a zůstal mu věrný až do roku 1380, kdy král zemřel. U dvora zůstal i ve službách Karla VI. Byl i při tažení krále do Flander (1382) a v roce 1984 konal inspekční cestu po Pikardii. Po návratu si zakoupil v Paříži dům v Rue du Temple. Od krále dostal také peníze na rekonstrukci rodného domu ve Vertus, který Angličané vypálili. Postupoval v kariéře u dvora. V roce 1389 byl jmenován královským hejtmanem v Senlis a tím byl 12 let.^[2] V té době se také podílel na organizaci přijetí římského a českého krále Václava IV. v Remeši.

V roce 1392 začalo jeho působení na dvoře Ludvíka Orleánského, mladšího bratra krále. Stal se osobním básníkem jeho ženy Valentiny Visconti. Zde obdržel titul Vévodský rádce a komorník. V diplomatických službách vykonával různé cesty do okolních zemí. Diplomatické povinnosti Deschampse zavedly i Čech a na Moravu, které hodnotil nelichotivě.^[3] Roku 1404 ho na postu královského hejtmana vystřídal Pierre de Précy. Básníkovi bylo již 64 let, byl nemocný a cítil se zrazený. Pravděpodobně krátce na to zemřel.

Dílo

Po celý život komentoval ve svém díle překotné události své doby. Často jeho básně sloužily k pobavení dvora. První jeho dochovaná skladba je z roku 1368 s názvem Charta nábožných ožralů.^[4] Roku 1383 daroval své dílo Lejch o lidské slabosti Karlu VI. Psal verše o válce, o svých cestách, o jídle, hostinách, o víně, Paříži, událostech u dvora, o moru^[5] a zdraví.

Deschamps napsal přes 1500 krátkých, většinou satiricky laděných básní, z toho 1175 balad, a také jednu dlouhou báseň, satiru na ženy Le Miroir de Mariage (Zrcadlo manželství) o 12 103 verších. Psal také prózu; důležitá je jeho teorie francouzského verše L'Art de dictier et de fere chancons, balades, virelais et rondeaulx (1392).

Odkazy

Reference

Literatura

• NEJEDLÝ, Martin. Poezie Eustacha Deschampse jako historický pramen 14. století. Český časopis historický. 1998, roč. 96, čís. 1, s. 26–71. Dostupné online. 
• NEJEDLÝ, Martin. Fortuny kolo vrtkavé. Láska, moc a společnost ve středověku.. 1. vyd. Praha: Aleš Skřivan ml., 2003. 426 s. ISBN 80-86493-08-3. Kapitola III. Slasti a strasti prokletého básníka středověku, s. 231–339. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eustache Deschamps na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	Biblio: 3b4d6f58-46da-4530-99ac-3e51ba5e2446 NKC: ola2004192386 BNF: cb12444895n (data) GND: 118671561 ISNI: 0000 0001 2131 1383 LCCN: n84234070 MBA: 49c769f6-dd82-4fda-821d-d2ddf642f664 NLI: 987007280753905171 NTA: 073083860 PLWABN: 9810668910305606 SUDOC: 029838401 VIAF: 46854829 WorldCat Entities: E39PBJpjgKV86kPp3wr4pGGbVC