Experimentální hra je technika experimentální teorie her, testující na subjektech – obvykle lidských – jejich strategické chování nebo rozhodování v konfliktních či naopak kooperativních situacích. Z výzkumných důvodů je používána také v ekonomii, především pak v experimentální ekonomii, psychologii nebo sociologii. Řidčeji v personalistice k otestování rozhodování uchazeče v konfliktních podmínkách nebo v pedagogice k výuce strategického myšlení.
Za autora pravděpodobně první experimentální hry je považován Daniel Bernoulli; pokusem analyzoval chování lidí v situacích rozhodování mezi jistým malým ziskem a nejistým vysokým (v tomto případě s nekonečnou) střední hodnotou. Výsledek přednesl roku 1738 před Petrohradskou akademií věd jako Petrohradský paradox. V tomto případě experimentálně vyvrátil předpoklad, že se lidské subjekty při rozhodování v nejistotě orientují především dle střední hodnoty).
Mezi průkopníky použití experimentálních her patří izraelští psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky, za jejichž experimentálně ekonomické výsledky objasňující lidský vztah k riziku obdržel Daniel Kahneman v roce 2002 Nobelovu cenu, dále například americký ekonom Colin F. Camerer.
Příklady často používaných experimentálních her
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Experimentální_hra |
