Fabion je architektonický článek, který vytváří zaoblený nebo bohatě profilovaný přechod mezi svislou stěnou a stropem.[1]
Povrch fabionu se provádí z omítky, uvnitř vyztužuje rákosem, případně dřevem, v pozdních měšťanských interiérech z přelomu 19. a 20. století i pouhým kartónem. Velké fabiony se od stěny i stropu oddělují lištou, pásem nebo reliéfem.
Stejný tvar vydutého čtvrtválce se vyskytuje také na nadpražích a fabionových římsách.[2]
Historie
Fabion se vyskytuje souběžně s omítáním stěn a stropů, v Evropě zejména v renesanci, v baroku a od 19. století i u běžných obytných staveb. Fabion malých rozměrů (v měšťanských domech) se obvykle tvaroval pomocí pivní lahve. Fabionové římsy se v českých zemích vyskytují od poloviny 17. do konce 19. století.
Odkazy
Reference
Literatura
- Jaroslav Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Fabion. Sv. 3, s. 497
- Bohuslav Syrový a kolektiv, Architektura. Edice Oborové encyklopedie. Státní nakladatelství technické literatury Praha 1973, s. 93
Související články
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fabion |
