Faloin

Faloin
Strukturní vzorec
Obecné
Ostatní názvy	Racionální název cyklo(L-alanyl-D-threonyl-L-cysteinyl-cis-4-hydroxy-L-prolyl-L-alanyl-2-merkapto-L-tryptophyl-4-hydroxy-L-leucyl)-endo-(3,6)-sulfid7-(4-hydroxy-L-leucin)-faloidin
Sumární vzorec	C35H48N8O10S
Identifikace
Registrační číslo CAS	28227-92-1
Vlastnosti
Molární hmotnost	772,876 g/mol
Teplota tání	(rozklad)
Teplota varu	(rozklad)
Rozpustnost ve vodě	0,5 g/100 ml
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Faloin, psáno též phalloin, je hepatotoxický cyklický heptapeptid, patřící do skupiny falotoxinů, derivát faloidinu. V čistém stavu je to bílá amorfní látka nebo bezbarvé krystalky rozpustné ve vodě, methanolu a ethanolu. Připravuje se lyofylizací methanolového extraktu z plodnic hub. Je popsán i způsob syntetické přípravy.

Výskyt v přírodě

Je obsažen v některých jedovatých druzích hub rodu muchomůrka (Amanita), zejména:

• Amanita phalloides (Fries) Link - muchomůrka zelená
• Amanita virosa (Fries) Bertillon - muchomůrka jízlivá.

Použití

Jako součást extraktu z muchomůrky zelené je používán v homeopatických lécích.

Toxický účinek

Mechanismus jeho účinku je podobný jako u faloidinu. Experimentálně stanovená LD50 při podání intraperitoneálně u myši činí 1,0 až 1,5 mg/kg hmotnosti těla.

Jako protijed se doporučuje silymarin, obsažený v ostropestřeci mariánském (Silybum marianum). Silymarin se sám váže na receptory v jaterních buňkách, které jsou jinak atakovány faloinem a příbuznými jedy.

Původ jména

Název je odvozen od jména příbuzné látky faloidinu a zprostředkovaně od druhového přívlastku latinského názvu muchomůrky zelené (phalloides).

Související články

• falotoxiny