Farah Pahlaví

Farah Pahlaví
Farah Pahlaví v roce 1973
Rodné jméno	Fərəh Diba
Narození	14. října 1938 (85 let) Teherán
Choť	Muhammad Rezá Pahlaví (1959–1980)
Rodiče	Sohráb Díba a Farida Qotbíová
Děti	Kýros Rezá Pahlaví Farahnaz Pahlaví Alí Rezá Pahlaví Leila Pahlavíová
Příbuzní	Leila Díbaová Noor Pahlavíová, Iman Pahlavi a Farah M. Pahlavi (vnoučata)
Sídlo	Paříž (do 1959), Teherán (1959–1979), Egypt (od 1979) a Spojené státy americké
Alma mater	Special School of Architecture Jeanne d'Arc School (Tehran) Razi High School
Profese	spisovatelka, překladatelka, architektka a politička
Náboženství	ší'itský islám
Ocenění	Řád slona (1963) velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (1965) velkokříž Řádu svatého Olafa (1965) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1967) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1970) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.farahpahlavi.org
Commons	فرح پهلوی
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Íránská císařská rodina
Korunní princ Korunní princezna Princezna Noor Princezna Iman Princezna Farah Císařovna Farah Princezna Šahnáz Princezna Farahnaz Princ Patrik Alí Davoud Pahlaví Houd Pahlaví Mohamed Pahlaví
z • d • e

Farah Pahlaví, rozená Farah Díba (persky فرح پهلوی‎, * 14. října 1938 Teherán) je bývalá íránská císařovna (šáhbanú).

Pochází z rodiny vysokého důstojníka íránské armády, která po otcově předčasné smrti zchudla. Absolvovala lyceum v Teheránu a pak studovala na pařížské École Spéciale d'Architecture, kde se seznámila s íránským panovníkem Muhammadem Rezou Pahlavím, který byl v té době dvakrát rozvedený a neměl mužského potomka. Provdala se za něj 20. prosince 1959. Původně užívala titul královny, v roce 1967 byla korunována na císařovnu, což mělo symbolizovat emancipaci íránských žen.^[1] Se šáhem Pahlavím měla čtyři děti: Kýros Rezá Pahlaví, Farahnaz Pahlaví, Alí Rezá Pahlaví a Leila Pahlaví. Jako panovnice se intenzivně věnovala sociální, vzdělávací a kulturní problematice, založila mezinárodní umělecký festival v Šírázu a Teheránské muzeum současného umění, byla patronkou čtyřiadvaceti dobročinných organizací.^[2]

V důsledku islámské revoluce odešla s manželem 16. ledna 1979 do exilu v Egyptě, kde Muhammad Rezá Pahlaví v roce 1980 zemřel na rakovinu. Později žila ve Spojených státech amerických a ve Francii. Napsala autobiografickou knihu, která vyšla v češtině pod názvem Paměti (Argo 2004).

Tituly a vyznamenání

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Farah Pahlaví na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Autoritní data

NKC: xx0017892 BIBSYS: 6095585 BNE: XX1652320 BNF: cb12605099k (data) CiNii: DA14684287 GND: 128841214 ISNI: 0000 0001 1078 8696 LCCN: n50009202 MBA: 146e61f3-9da3-4777-8244-08d6e6cd8d11 NLA: 53859218 NLG: 201449 NLI: 987007260918405171 NLP: a0000001706148 NTA: 073330744 PLWABN: 9810650837305606 SELIBR: 319623 SNAC: w6nm5sf5 SUDOC: 050560239 Trove: 1540784 VIAF: 97805584 WorldCat Entities: E39PBJpym8c3RmxBd3pYMJjHmd