| Celé jméno | Fjodor Konstantinov |
|---|---|
| Narození | 21. února 1901 Nižněnovgorodská oblast (tehdy Nižněnovgorodská gubernie), Ruské impérium |
| Úmrtí | 8. prosince 1991 (ve věku 90 let) Moskva, Sovětský svaz |
| Škola/tradice | Marxismus-leninismus |
| Alma mater | Institut Rudých profesorů |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fjodor Vasiljevič Konstantinov (rusky Фёдор Васильевич Константинов; 2.jul./21. února 1901, Nižněnovgorodská oblast – 8. prosince 1991 Moskva) byl sovětský marxisticko-leninský filozof a vysokoškolský pedagog, zakladatel a od roku 1971 prezident Filosofické společnosti SSSR.
Životopis
Pocházel z rolnické rodiny. V roce 1932 vystudoval filozofii v Ústavu rudé profesury, jenž měl vychovávat novou sovětskou inteligenci. Tři roky později již obdržel hodnost profesora.[1] V letech 1932–1933 působil jako vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSSS. V roce 1953 se stal členem-korespondentem Akademie věd SSSR, od roku 1964 řádným členem. V letech 1953-54 byl vedoucím Katedry dialektického a historického materialismu Filozofické fakulty Moskevské státní univerzity. V letech 1954–55 byl rektorem Akademie sociálních věd při Ústředním výboru KSSS. Od roku 1962 do 1967 zastával úřad ředitele Filosofického ústavu Akademie věd SSSR, pak tam pracoval jako vědecký pracovník.
Ocenění
Fjodor Konstantinov byl nositelem mnoha sovětských a zahraničních vyznamenání. Roku 1982 byl vyznamenán zlatou medailí Československé akademie věd „Za zásluhy o vědu a lidstvo“. V roce 1971 získal bulharský „Řád Cyrila a Metoděje“ 1. stupně. Za vynikající práci byl vyznamenán dvěma řady rudé hvězdy (1943, 1945) a řádem Rudého praporu práce (1967). Za svůj velký podíl na rozvoji filosofické vědy a na boji proti buržoazním idejím a buržoaznímu světovému názoru, za svou věrnost marxismu-leninismu, bojovnou stranickost, nesmiřitelnost k buržoazní filosofii a idealismu, stejně tak jako i za jinou kulturní činnost a svůj přínos do pokrokové kultury socialistických zemí, třikrát dostal Leninův řád (1961, 1975, 1981), řád Říjnové revoluce (1971) a řadu dalších odměn.
Dílo
Fjodor Konstantinov připravil učebnici dialektického a historického materialismu, která za socialismu hrála značnou úlohu v ideové výchově mláděže socialistických zemí.[2]
- Překlady do češtiny
- KONSTANTINOV, Fedor, a autorský kolektiv v tomto složení: T. I. Ojzerman, A. G. Spirkin, Ch. N. Momdžjan, M. N. Rudkevič aj. Marxisticko-leninská filosofie : Učebnice. Překlad z rus. orig. Osnovy marksistsko-leninskoj filosofii: Václava Steindlová a R. Steindl. 2., přeprac. vyd.. vyd. Praha: Svoboda, 1979. 466, [2] s.
Odkazy
Literatura
- (rusky) Константинов Федор Васильевич // Справочник по истории Коммунистической партии и Советского Союза 1898–1991 (Průvodce dejin Komunistické strany a Sovětského svazu)
- (rusky) Фёдор Васильевич // «Социологический словарь» - článek v „Sociologickém slovníku“
Poznámky
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Константинов Федор Васильевич“.
- ↑ (rusky) Козлова Л. А. «Без защиты диссертации...»: статусная организация общественных наук в СССР, 1933—1935 годы Archivováno 3. 6. 2013 na Wayback Machine. // Наука. Интернет. Россия
- ↑ МИТИН, Марк Борисович. Развитие марксистской философской науки в СССР. Вестник Российской академии наук. 1978, čís. 4, s. 65. Информация о статье. Dostupné online [cit. 2014-07-18]. (rusky)
Související články
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Fjodor Konstantinov
- (rusky) Константинов Федор Васильевич Archivováno 16. 7. 2014 na Wayback Machine. – článek ve Velké sovětské encyklopedie
- (anglicky) Konstantinov, Fedor Vasil’evich – překlad článku z Velké sovětské encyklopedie do angličtiny
- (rusky) Životopis na stránkách Moskevské univerzity[nedostupný zdroj]
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fedor_Konstantinov |
