| Fej Chung | |
|---|---|
 | |
| Pseudonym | Ťien-čaj, E-chu |
| Jiná jména | Fej C’-čchung |
| Narození | 1468 Jen-šan, Ťiang-si |
| Úmrtí | 1535 |
| Tituly a úřady | |
| první velký sekretář | |
| Období | 1524–1526 |
| Předchůdce | Mao Ťi |
| Nástupce | Jang I-čching |
| Panovník | Ťia-ťing |
| velký sekretář | |
| Období | 1511–1514, 1521–1527, 1535 |
| Panovník | Čeng-te, Ťia-ťing |
|
| |
| Národnost | chanská |
| Země | říše Ming |
| Bydliště | Jen-šan, Šang-žao, Ťiang-si |
| Vzdělání | ťin-š’ (1487) |
| Povolání | politik |
| Vyznání | konfucianismus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fej Chung (čínsky pchin-jinem Fèi Hóng, znaky zjednodušené 费宏, tradiční 費宏, 1468–1535) byl čínský politik v říši Ming. Za vlády císařů Čeng-teho a Ťia-ťinga v první třetině 16. století zaujímal vysoké funkce v ústředních úřadech, včetně funkce velkého sekretáře, přičemž mezi roky 1524 a 1526 stál v čele velkého sekretariátu.
Jména
Fej Chung používal zdvořilostní jméno C’-čchung (čínsky pchin-jinem Zǐchōng, znaky 子充) a literární pseudonymy Ťien-čaj (čínsky pchin-jinem Jiànzhāi, znaky zjednodušené 健斋, tradiční 健齋) a E-chu (čínsky pchin-jinem Éhú, znaky zjednodušené 鹅湖, tradiční 鵝湖).
Život
Fej Chung se narodil roku 1468 v Jen-šanu na severovýchodě jihočínské provincie Ťiang-si. Vzdělával se v konfuciánském učení, absolvoval úřednické zkoušky a roku 1487 v Pekingu složil i jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky. Dosáhl přitom velkého úspěchu – složil je v nízkém věku 19 let a navíc jako první v pořadí. Poté nastoupil úřednickou kariéru jako kompilátor v akademii Chan-lin.
Roku 1511 dosáhl pozice velkého sekretáře, nicméně po třech letech byl odvolán a odešel do výslužby ve svém rodišti. Znovu se do sekretariátu vrátil po nástupu nového císaře Ťia-ťinga roku 1521. Po sérii rezignací v souvislosti se sporem o obřady roku 1524 postoupil do čela sekretariátu.[1] Potýkal se však s nepřátelstvím Čang Fu-ťinga a Kueje E, kteří k omezení Fej Chungova vlivu zorganizovali roku 1526 návrat Jang I-čchinga do sekretariátu. Jang I-čching jako starší převzal vedení sekretariátu, přidal se k Fej Chungovým kritikům a v březnu 1527 s nimi dosáhl Fej Chungova odvolání.[2][3] Roku 1535 ho císař povolal zpět, Fej Chung však zakrátko zemřel.
Reference
- ↑ DARDESS, John W. Four Seasons: A Ming Emperor and His Grand Secretaries in Sixteenth-Century China. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield, 2016. 294 s. ISBN 1442265604, ISBN 9781442265608. S. 20, 26. (anglicky) [Dále jen Dardess].
- ↑ GEISS, James. The Chia-ching reign, 1522-1566. In: MOTE, Frederick W.; TWITCHETT, Denis. The Cambridge History of China. Volume 7, The Ming Dynasty 1368-1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. [dále jen Geiss]. ISBN 0521243335. S. 440–510, na s. 455. (anglicky)
- ↑ dardess, s. 74.
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fej_Chung |
