| Ferrara | |
|---|---|
 Ferrara, historické centrum (vlevo dole hrad) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°50′ s. š., 11°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 9 m n. m. |
| Stát | Itálie Itálie |
| Region | Emilia-Romagna |
| Provincie | Ferrara |
  Ferrara | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 405,2 km² |
| Počet obyvatel | 129 340 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 319,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | + 532 |
| PSČ | 44100 |
| Označení vozidel | FE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a jeho historické centrum je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.
Historie
Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)[2] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 1308–1317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.
V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.
Vládci Ferrary
Rod Este
- 1196 – 1212 Azzo I., jako markýz z Este Azzo VI.
- 1212 – 1215 Aldobrandino I.
- 1215 – 1264 Azzo II. (VII.)
- 1264 – 1293 Obizzo I., od 1289 pán Modeny
- 1293 – 1308 Azzo III.
- 1308 Fresco
- 1308 – 1317 nadvláda Benátek
- 1317 – 1335 Rinaldino
- 1317 – 1344 Niccolò I.
- 1317 – 1352 Obizzo II.
- 1352 – 1361 Aldobrandino II.
- 1361 – 1388 Niccolò II. d'Este
- 1388 – 1393 Albert d'Este
- 1393 – 1441 Niccolò III. d'Este
- 1441 – 1450 Leonello d'Este
Vévodové
- 1450 – 1471 Borso d'Este, od 1452 vévoda modenský, od 1471 ferrarský.
- 1471 – 1505 Herkules I.
- 1505 – 1534 Alfons I. (2. manželka Lucrezia Borgia)
- 1534 – 1559 Herkules II.
- 1559 – 1597 Alfons II.
Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.
Památky
Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci.
- Městské hradby z 15.–16. století zachované téměř v úplné délce 9 km
- Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451–1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712;
- Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice
- Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží
- Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) – renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců
- Palác rodiny Schifanoia(Palazzo Schifanoia) – renesanční „volnočasový“ palác rodiny d'Este
- Bývalý klášterní kostel San Romano – nyní Dómské muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento
- další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj.
- Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) – na jihu města, nyní Archeologické muzeum.[3], zlatnická sbírka
- Lapidarium (Museo lapidario) – sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických
-
Katedrála -
Hrad rodiny d‘Este -
Erbovní sál hradu -
Radnice -
Palazzo dei Diamanti -
San Romano (Dómské muzeum), křížová chodba -
Renesanční cihlové hradby
Dómské muzeum
Galerie
-
Katedrální muzeum, Hlava P. Marie. Mozaika, kolem 1150 -
Katedrální muzeum, tapiserie -
Kazatelna, 8. stol -
Portrét kardinála Bessariona (konec 15. stol.)
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Osobnosti města
- Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř
- Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel
- Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř
- Isabella d'Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
- Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
- Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
- Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista
- Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista
Partnerská města
Highland Park, USA
Kaufbeuren, Německo
Koper, Slovinsko
Krasnodar, Rusko
Lérida, Španělsko
Saint-Étienne, Francie
Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Swansea, Velká Británie
Szombathely, Maďarsko
Tartu, Estonsko
Žilina, Slovensko
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Ferrara, s. 49.
- ↑ Itálie, průvodce Olympia, s. 50
Literatura
- Pečenka, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferrara na Wikimedia Commons - Galerie Ferrara na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Ferrara |
