Ferrara

Ferrara
Ferrara, historické centrum (vlevo dole hrad)

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška9 m n. m.
StátItálie Itálie
RegionEmilia-Romagna
ProvincieFerrara
Ferrara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha405,2 km²
Počet obyvatel129 340 (2023)[1]
Hustota zalidnění319,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.ferrara.it
Telefonní předvolba+ 532
PSČ44100
Označení vozidelFE
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a jeho historické centrum je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.

Historie

B. Veneto: Kurtizána, domněle Lucretia Borgia
Katedrála sv. Jiří
Interiér

Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)[2] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 13081317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.

V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.

Vládci Ferrary

Rod Este

Vévodové

Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.

Památky

Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci.

  • Městské hradby z 15.–16. století zachované téměř v úplné délce 9 km
  • Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451–1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712;
  • Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice
  • Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží
  • Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) – renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců
  • Palác rodiny Schifanoia(Palazzo Schifanoia) – renesanční „volnočasový“ palác rodiny d'Este
  • Bývalý klášterní kostel San Romano – nyní Dómské muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento
  • další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj.
  • Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) – na jihu města, nyní Archeologické muzeum.[3], zlatnická sbírka
  • Lapidarium (Museo lapidario) – sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických

Dómské muzeum

Galerie

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

  • Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř
  • Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel
  • Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř
  • Isabella d'Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
  • Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
  • Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
  • Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista
  • Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Ferrara, s. 49. 
  3. Itálie, průvodce Olympia, s. 50

Literatura

  • Pečenka, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Externí odkazy


Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Ferrara
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.