Filipov (Česká Kamenice)

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Filipov
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Česká Kamenice
Okres	Děčín
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°48′37″ s. š., 14°23′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	40 (2021)[1]
Katastrální území	Česká Kamenice a Dolní Kamenice (10,7 km²)
PSČ	407 21
Počet domů	33 (2011)[2]
Filipov
Další údaje
Kód části obce	21300
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filipov je malá vesnice, část města Česká Kamenice v okrese Děčín. Nachází se asi 2 km na severozápad od České Kamenice. Je zde evidováno 33 adres.^[3] V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.

Filipov (Česká Kamenice) leží v katastrálních územích Česká Kamenice o výměře 5,62 km²^[4] a Dolní Kamenice o výměře 5,08 km².^[5]

Přírodní poměry

Filipov leží v chráněné krajinné oblasti Labské pískovce na slepé silnici vedoucí do Svinských dolů, což jsou pro krajinu typické pískovcové rokle se smíšenými lesy a několika prameništi, v letním období nevýraznými. Rozkládá se v členité krajině od údolí Bílého potoka neboli také Bystřičky výše po stráních směrem na severozápad.

Dříve byla zdejší půda využívána jako orná a pěstovala se tu kukuřice, obilí a brambory, v současnosti je všechna půda využívána pouze jako pastviny, případně jako louky pro senoseč. Roste tu bledule jarní, prstnatec májový, měsíčnice vytrvalá, lilie zlatohlavá aj. S ohledem na výskyt chráněného chřástala polního jsou na některých loukách časově posunuté seče pro možnost jejich zahnízdění. Vyskytuje se zde běžná zvěř: prase divoké, kamzík, liška, jezevec, zmije obecná. V okolí hnízdí luňák červený a další dravci.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1787.^[6] Podle dalších zdrojů ji založil v letech 1733 až 1736 hrabě Filip Josef Kinský a již v roce 1747 zde stál mlýn, jehož majitelem byl místní rychtář Siegmund Eschler.

Mlýn stával u dnešního mostu přes potok a vedlo k němu krásně upravené koryto mlýnského náhonu z pískovcových kvádrů. Vyhořel po druhé světové válce. Ve skále jsou patrné pozůstatky sklepních prostor. Směrem na Pekelský Důl býval upravený splav využívaný také jako koupaliště, a dále proti proudu mlýnské nádrže. Po posledních povodních je již dlouhou dobu neudržovaný splav úplně protržen a zničen a připomíná ho jen průsek v pískovcové skále. Kolem splavu a vlevo do stráně také dříve vedla původní přístupová cesta do Filipova, dlážděná pískovcovými a čedičovými kameny a využívána koňskými povozy a pěšími.

Ve vesnici stojí budova bývalé školy, založené nejpozději počátkem 19. století. Od konce druhé světové války slouží k rodinnému bydlení (čp. 61). V osadě se dochovalo několik lidových roubených domů lužického typu. Nevyužité nebo vybydlené budovy, používané po osídlení Sudet také pro ustájení dobytka, byly kdysi vojenskou technikou strženy na obranu proti „zločinným živlům“. V terénu jsou patrná místa, kde některá obydlí stávala. Filipov také kdysi míval svou hospodu. Bylo to rozlehlé stavení s tanečním sálem a venkovní terasou. Na jejím místě dnes stojí upravené rekreační stavení (bez čísla popisného).

Přístřeší připomínající autobusovou zastávku mělo svůj účel jako shromaždiště při čekání na pojízdnou prodejnu. Vedle něj dávno předtím býval pomník vystavěný na památku filipovským obyvatelům, kteří padli v první světové válce. Dnes po něm zůstaly jen napůl rozpadlé betonové schody ve stráni.

Ve Filipově jsou na několika místech dochovaná boží muka, drobné sakrální památky dříve běžné podél cest. Většinou jsou citlivě zakomponována do zahrad v soukromém vlastnictví. Při pěšině směrem od potoka nahoru k asfaltové silnici se dochovala studánka s pitnou vodou udržovaná místními obyvateli.

Obyvatelstvo

Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Filipov v roce 1848, kdy měl 354 obyvatel.^[zdroj?] V následujícím roce se stal součástí Dolní Kamenice a spolu s ní byl v březnu 1943 připojen k České Kamenici.

Pamětihodnosti

Několik pěkných podstávkových domů typických pro místní krajinu.

• Venkovská usedlost čp. 27
• Venkovská usedlost čp. 26
• Venkovská usedlost čp. 42^[8]
• Na západním okraji vesnice se nachází vrch Maják s přírodní rezervací Maiberg.

Hospodářství a doprava

Z podnikání převažuje zemědělská výroba (chov dobytka na pastvinách), své sídlo tu má Ateliér – Knihařství Valentovi. Školství, zdravotnictví, obchody a restaurace ve Filipově nejsou. Kanalizace zde vybudována není, veřejný vodovod ano.

Do místní části Filipov nezajíždí žádný hromadný dopravní prostředek. Nejbližší autobusové a vlakové zastávky jsou v České Kamenici vzdálené asi 2,5 km. Vesnicí prochází modrá turistická stezka vedoucí z České Kamenice přes Srbskou Kamenici a Vysokou Lípu na Mezní Louku. Nově od roku 2013 s možností přímého napojení na žlutou turistickou stezku vedoucí kolem Strážiště na Růžovský vrch a dále.

Zajímavosti

• V jedné ze dvou starobylých lip při silnici vpravo, klesající z horizontu směrem k lesu, žije duch FiliLipák. Usměje-li se na vás, přinese vám štěstí po celý den.
• Ve skalním ostrohu u potoka, na v současnosti špatně viditelném a obtížně přístupném místě, je vytesána malá kaplička.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filipov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Filipov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Česká Kamenice na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Dolní Kamenice na webu ČÚZK