Fischerova–Tropschova syntéza je katalyzovaná chemická reakce, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty 200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. Obvyklé katalyzátory mají za základ železo a kobalt. Hlavním účelem této syntézy je výroba umělé náhrady ropy.
Původní reakce
Původní Fischerovu–Tropschovu syntézu lze popsat následujícími chemickými rovnicemi:
- 2CH4 + O2 → 4H2 + 2CO
- (2n+1)H2 + nCO → CnH2n+2 + nH2O
Vzniklé uhlovodíky mohou být rozděleny frakční destilací a rafinovány jako klasická ropa.
Oxid uhelnatý a vodík lze vyrobit částečnou oxidací uhlí nebo biomasy (viz zplyňování). Zdrojem methanu může být např. zemní plyn.
Vývoj
Od objevu německých vědců Franze Fischera a Hanse Tropsche ve dvacátých letech bylo provedeno mnoho vylepšení původní syntézy a nyní se toto označení používá na širokou paletu podobných reakcí.
Tuto syntézu ve velkém měřítku používaly Japonsko[1] a nacistické Německo během druhé světové války a Jihoafrická republika za apartheidu, kdy tyto země neměly přístup k ropě a byly nuceny vyrábět její náhradu z uhlí.
V současnosti je její význam nízký z důvodu vysokých finančních nákladů a relativně nízké ceny klasické ropy. Diskutuje se o nutnosti jejího opětovného širokého uplatnění v budoucnu, kdy se začne těžba klasické ropy snižovat (viz ropný vrchol).
O využití této metody se uvažuje také v případě velmi odlehlých nalezišť zemního plynu, čímž by se snížily náklady na jeho transport.
Odkazy
Reference
- ↑ Anthony N. Stranges. Synthetic Fuel Production in Prewar and World War II Japan: A Case Study in Technological Failure. www.fischer-tropsch.org [online]. [cit. 10-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 15-12-2006.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fisher-Tropschova syntéza na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Fischerova–Tropschova_syntéza |
