| Foukací harmonika | |
|---|---|
 | |
| italsky Armonica a bocca el bombastic německy Mundharmonika anglicky Harmonica francouzsky Harmonica puta | |
| Klasifikace | |
| Příbuzné nástroje | |
Harmonika je malý ruční hudební nástroj, na který hudebník hraje ústy výdechem nebo i zpětným nasáváním vzduchu. Hráč foukací harmoniku obvykle drží jednou rukou či oběma rukama i ústy. Může ji mít připevněnu i na speciálním držáku zavěšeném na krku či na hlavě tak, aby měl volné ruce a mohl hrát rukou na jiný hudební nástroj (obvykle se jedná o hru na kytaru). Vzduch proudící skrz nástroj pak rozkmitává malé plechové jazýčky (naladěné z výroby na příslušnou výšku tónu) umístěné uvnitř nástroje. Každý otvor má dva jazýčky, jeden kmitající pro foukání (tzv. tóny foukané) a druhý při vdechování (tahané). Kmitající plechové jazýčky pak vydávají onen dosti charakteristický zvuk tohoto malého hudebního nástroje. Jeho použití v praxi leží zejména v blues a country hudbě, folku a v jazzu, v menší míře i v pop‑music. V prostředí vážné artificiální hudby se prakticky vůbec nepoužívá, jedná se o lidový hudební nástroj. Foukací harmonika patří stejně jako tahací harmonika neboli akordeon mezi aerofony.
Základní rozdělení foukacích harmonik
Harmoniky se primárně dělí podle rozmístění dostupných tónů.
Diatonické harmoniky
Tento typ se velmi využívá v např. bluesové hudbě. Jako základ má k dispozici Diatonickou stupnici v prostřední části. V spodní části pak jsou mezi tóny různě velké rozestupy. Tato zvláštnost je jednak kvůli akordům (libovolné tři sousedící tóny při vyfukování tvoří stejný akord dle ladění dané harmoniky), tak pro techniku zvanou ohýbání(bending). Při tomto stylu hry dojde k rozkmitání obou jazýčků v daném otvoru najednou a výsledný tón je pak někde mezi. Jak přesně vysoko bude, může hráč ovlivňovat a hrát tak i tóny, které jsou mimo standardní chromatickou stupnici. Díky čemuž je možné docílit zvuků typických právě pro diatonickou harmoniku. Obzvláště pak na druhém a třetím otvoru, kde jsou jazýčky od sebe vzdálené o tři, resp. čtyři půltóny.
Protože však bez velmi pokročilých technik není možné zahrát všechny tóny, standardně se diatonické harmoniky prodávají ve všech ladění pro durové stupnice. Méně často pak i pro mollové. Existují také různé další variace, aby umožnili hráčům hrát nějaký konkrétní akord, či tón.
- základní dělení
- kompletní diatonika
- tzv. Richter ladění (omezená diatonika)
- jiné dělení diatonických harmonik
- bez tremola
- tremolo diatonika
- oktávové tremolo
Chromatické harmoniky
Na rozdíl od diatonických mají chromatické dostupné všechny tóny. Toho je často dosaženo posuvným registrem, po jehož stisknutí se všechny tóny posunou o půltónu nahoru.
- základní chromatika
- chromatika s basovým rejstříkem
- basová chromatika
Akordové harmoniky
- základní akordika
- Harmonetta
Doporučená diskografie, výběr
- Harmonica in Mood Rhytm, Supraphon 1973 (mistr světa ve hře na harmoniku Lubomír Pleva)
- Muž s harmonikou, Supraphon 1982 (mistr světa ve hře na harmoniku Lubomír Pleva)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu harmonika na Wikimedia Commons 
Téma Harmonika ve Wikicitátech
Slovníkové heslo harmonika ve Wikislovníku- todoarmonica.org
- Český web o foukací chromatické harmonice
- Výukové tabulatury pro foukací harmoniku
- Popis foukací harmoniky na serveru FOLKTIME
- Návod na hraní Archivováno 19. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Český web o hraní na harmoniku
- Český portál pro hráče na foukací harmoniku
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Foukací_harmonika |
