Francesco Zuccarelli

Francesco Zuccarelli
Narození	15. srpna 1702 Pitigliano
Úmrtí	30. prosince 1788 (ve věku 86 let) nebo 30. října 1788 (ve věku 86 let) Florencie
Povolání	malíř, tiskař a kreslíř
Významná díla	Idyllic River Landscape with Figures
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giacomo Francesco Zuccarelli (15. srpna 1702 Pitigliano – 30. prosince 1788 Florencie) byl italský barokní a rokokový malíř. Zaměřil se na krajinomalbu s mytologickými a historickými náměty.^[1] Často zobrazoval idealizované výjevy ze života venkovanů, odrážející dobovou zálibu v bukolické poezii a spisech Jeana-Jacquese Rousseaua volajících po návratu k přírodě. Byl také portrétistou a vytvářel veduty, věnoval se i grafice a tapisériím. Místo podpisu na svých obrazech často zobrazoval dýně (italsky zucca).^[2]

Byl synem vinařského podnikatele z Toskánska. Malovat ho učil Giovanni Maria Morandi v Římě a pravděpodobně také Paolo Anesi ve Florencii. Jeho velkým vzorem byl Claude Lorrain. Prvním spolehlivě doloženým Zuccarelliho dílem jsou oltářní obrazy vytvořené roku 1725 pro katedrálu v rodném městě. Od roku 1732 pobýval v Benátkách, kde se oženil a vstoupil do tamního malířského cechu. Často spolupracoval se známým malířem architektury Antoniem Visentinim.^[3]

Jeho mecenášem byl anglický konzul Joseph Smith a na jeho pozvání žil od roku 1752 v Anglii, kde jeho lyrický styl získal velkou oblibu. Maloval krajiny i aristokratická sídla, vytvořil také obraz Macbetha inspirovaný Shakespearovým dílem.^[4] Vstoupil do londýnské Society of Dilettanti a byl jedním ze zakladatelů Royal Academy of Arts. Svým dílem výrazně ovlivnil britské malíře jako např. Richard Wilson a Joshua Reynolds. Majiteli jeho obrazů se stali Fridrich II. Veliký a Jiří III.^[5] Po návratu do vlasti v roce 1771 byl Zuccarelli jmenován ředitelem benátské Akademie. Malování se věnoval až do vysokého věku.

Jeho obrazy se nacházejí na hradě Windsor, v cambridgeském Fitzwilliamově muzeu, v galerii Accademia Carrara v Bergamu nebo v benátském Ca' Rezzonico. V paláci rodu Orsiniů v Pitiglianu bylo zřízeno Zuccarelliho muzeum.

Výběr z díla

• 
  Krajina s postavami a potokem (1736)
• 
  Únos Evropy
• 
  Dům generála Wadea (1746)
• 
  Proměnění Páně (1747)
• 
  Snídaně v přírodě
• 
  Pár s velbloudem (asi 1756)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Zuccarelli na Wikimedia Commons
• Dizionario biografico degli italiani

Autoritní data

AbARTP: 57966 NKC: mzk2016934985 BNE: XX940044 BNF: cb149441846 (data) GND: 120360047 ICCU: VEAV034220 ISNI: 0000 0000 6630 7460 KulturNav: 8314cd07-4089-4d92-99a3-afaee5692bca LCCN: nr93050938 NLI: 987007509847405171 NTA: 306272733 PLWABN: 9810617441705606 RKDartists: 86585 SNAC: w63f99jj SUDOC: 128850124 TePapa: 2525 ULAN: 500012688 VcBA: 495/137590 VIAF: 841557 WorldCat Entities: E39PBJhtbdB89G4MhxT8hjTj4q