| Francisco Cabral | |
|---|---|
| Stát | Portugalsko Portugalsko |
| Datum narození | 8. ledna 1997 (27 let) |
| Místo narození | Porto, Portugalsko[1] |
| Výška | 86 cm[1] |
| Hmotnost | 191 kg[1] |
| Profesionál od | 2015[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 372 084 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Nejvyšší umístění | 862. místo (5. března 2018) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 37–26 |
| Tituly | 2 ATP, 11 challengerů, 13 ITF |
| Nejvyšší umístění | 45. místo (12. září 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2024) |
| French Open | 3. kolo (2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2022, 2023) |
| US Open | 2. kolo (2022, 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240505a5. května 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francisco Cabral (* 8. ledna 1997 Porto) je portugalský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet čtyři titulů ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 862. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 45. místě.[1]
V portugalském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 portskou baráží 1. světové skupiny proti Polsku, v níž s Nunem Borgesem vyhráli čtyřhru nad Walkówem a Zielińskim. Poláci zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval ve 25 letech čtyřhrou na antukovém Estoril Open 2022, do níž obdržel s krajanem Nunem Borgesem divokou kartu. V semifinále přehráli nejvýše nasazené Jamieho Murrayho s Michaelem Venusem. V boji o titul zdolali argentinsko-švédskou dvojici Máximo González a André Göransson. Bodový zisk oba poprvé posunul do světové stovky deblové klasifikace, Cabral na 80. místo a Borges na 99. příčku.[4]
Do grandslamu premiérově zasáhl s Borgesem v deblu Wimbledonu 2022. Po pětisetové bitvě přehráli Filipínce Treata Hueye a Chorvata Franka Škugora, než je vyřadili kolumbijské turnajové šestky Juan Sebastián Cabal a Robert Farah Maksúd.[5] Druhou trofej přidal na červencovém Swiss Open Gstaad 2022, kde s Hercegovcem Tomislavem Brkićem ve finále zvítězili nad nizozemsko-rakouskou dvojici Robin Haase a Philipp Oswald. Na túře ATP odehráli po červnovém BOSS Open 2022 druhý společný turnaj.[6]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 5 (2–3)
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | duben 2022 | Estoril, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
 Máximo González André Göransson
|
6–2, 6–3 |
| Vítěz | 1. | červenec 2022 | Gstaad, Švýcarsko | antuka |  Tomislav Brkić
|
 Robin Haase Philipp Oswald
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 1. | duben 2023 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka |  Oleksandr Nedověsov
|
 Jamie Murray Michael Venus
|
5–7, 2–6 |
| Finalista | 2. | červenec 2023 | Båstad, Švédsko | antuka |  Rafael Matos
|
 Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov
|
2–6, 2–6 |
| Finalista | 3. | září 2023 | Čcheng-tu, Čína | tvrdý | Rafael Matos
|
 Sadio Doumbia Fabien Reboul
|
6–4, 5–7, [7–10] |
Tituly na challengerech ATP
Čtyřhra (11 titulů)
| Legenda |
|---|
| Challengery (11) |
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 11. dubna 2021 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
 Pavel Kotov Ceng Čchun-sin
|
6–1, 6–2 |
| 2. | 25. září 2021 | Braga, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
Jesper de Jong Bart Stevens
|
6–3, 6–7(4–7), [10–5] |
| 3. | 6. listopadu 2021 | Tenerife, Španělsko | tvrdý | Nuno Borges
|
 Džívan Nedunčežijan Purav Radža
|
6–3, 6-4 |
| 4. | 27. listopadu 2021 | Manamá, Bahrajn | tvrdý | Nuno Borges
|
Maximilian Neuchrist Michail Pervolarakis
|
7–5, 6–7(5–7), [10–8] |
| 5. | 11. prosince 2021 | Maia, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
 Andrej Martin Gonçalo Oliveira
|
6-3, 6-4 |
| 6. | 18. prosince 2021 | Maia, Portugalsko | antuka (h) | Nuno Borges
|
 Piotr Matuszewski David Pichler
|
6-4, 7-5 |
| 7. | 2. dubna 2022 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
 Sandžar Fajzijev Markos Kalovelonis
|
6–3, 6–0 |
| 8. | 9. dubna 2022 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Nuno Borges
|
 Zdeněk Kolář Adam Pavlásek
|
6–4, 6–0 |
| 9. | 23. dubna 2022 | Stromovka, Praha, Česko | antuka | Szymon Walków
|
Tristan Lamasine Lucas Pouille
|
6–2, 7–6(14–12) |
| 10. | 7. května 2022 | Štvanice, Praha, Česko | antuka | Nuno Borges
|
Andrew Paulson Adam Pavlásek
|
6–4, 6–7(3–7), [10–5] |
| 11. | 29. dubna 2023 | Řím, Itálie | antuka |  Nicolás Barrientos
|
Andrej Golubjev Denys Molčanov
|
6–3, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Cabral na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Francisco Cabral na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
- ↑ Francisco Cabral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
- ↑ Francisco Cabral na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
- ↑ Nuno Borges & Francisco Cabral Win Home Title In Estoril. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky)
- ↑ Francisco Cabral | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tomislav Brkic/Francisco Cabral Ease To Gstaad Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Francisco Cabral na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Francisco Cabral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Francisco Cabral na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Francisco Cabral na Instagramu
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Francisco_Cabral |
