| Franciszek Karpiński | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 4. října 1741 Hołoskowie |
| Úmrtí | 16. září 1825 (ve věku 83 let) nebo 4. září 1825 (ve věku 83 let) Vaŭkavysk |
| Místo pohřbení | Lyskava |
| Povolání | básník, překladatel, dramatik, spisovatel a knihovník |
| Alma mater | jezuitská kolej v Ivano-Frankivsku jezuitská kolej ve Lvově Lvovská univerzita |
| Žánr | Preromantismus |
| Témata | poezie |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franciszek Karpiński (4. října 1741, Hołoskowie, Kolomyja, dnes na Ukrajině – 16. září 1825, Chorowszczyźnie, Wolkowysk, dnes v Bělorusku) byl polský básník, první a hlavní představitel polského preromantismu. Jeho dílo bylo silně ovlivněno francouzským spisovatelem Jeanem-Jacquesem Rousseauem.[1]
Život
Franciszek Karpiński pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, vystudoval teologii na Lvovské jezuitské akademii a působil jako domácí učitel. Zastával funkci sekretáře u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Puławách se stalo významné kulturní středisko, ve kterém působili i další preromantičtí básníci Franciszek Dionizy Kniaźnin a Franciszek Zabłocki. Hospodařil na pronajatých statcích, roku 1800 se stal jedním ze prvních členů polské Královské společnosti přátel vědy. Roku 1818 koupil ves Chorowszczyźnie, kde strávil zbytek svého života.[2]
Franciszek Karpiński psal hlavně lyrické milostné básně, které se těšily značné popularitě (byl označován za básníka srdce). Do poezie vnesl svět prostého člověka s touhou po svobodě, rousseaovskou nechuť k městu a oslavu venkovského způsobu života. Rovněž se nechal inspirovat polskou lidovou písní. Jeho tvorba se stala vzorem pro polské romantiky, například pro Adama Mickiewicze.[1]
Dílo
Básně
- Píseň sokalského žebráka (Pieśń dziada sokalskiego), první ohlas lidové poezie v polské literatuře,
- Bóg się rodzi, moc truchleje, populární koleda,
- Duma Lukierdy (1782), historická duma,
- Návrat z Varšavy na ves (1784, Powrót z Warszawy na wieś),
- Nábožné písně (1792, Pieśni nabożne), ze kterých je nejznámější Piseň jitřní (Pieśń poranna),
- Stesk k jaru (1797, Tęskność na wiosnę), do češtiny přeložil Antonín Puchmajer,
- Żale Sarmaty nad grobem Zygmunta Augusta (1801), elegie vyjadřující bolest nad ztrátou polské samostatnosti.
Divadelní hry
- Laura a Filon (Laura i Filon), dramatická selanka,
- Boleslav III (1790, Boleslaw III), tragédie
- Daň (1790, Czyns), komedie,
- Judita (1790, Judyta, królowa polska ), tragédie z polské historie,
Próza
- Historia mego wieku i ludzi, z którymi żyłem (napsáno 1792, vydáno 1844), autobiografie
Odkazy
Reference
- ↑ a b BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S.192-193
- ↑ KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 591 s. cnb000508506. S. 191.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Karpiński na Wikimedia Commons 
Autor Franciszek Karpiński ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franciszek Karpiński
- http://univ.gda.pl/~literat/krpnski/index.htm – polsky
- http://members.chello.pl/j.uhma/karpinski.html – polsky
- Básníkův hrob – anglicky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Franciszek_Karpiński |
