| Francouzská akademie věd | |
|---|---|
 | |
| Zakladatel | Jean-Baptiste Colbert |
| Vznik | 22. prosince 1666 |
| Právní forma | národní veřejné zařízení administrativní povahy |
| Sídlo | Paříž, 750 06, Francie |
| Souřadnice | 48°51′26,64″ s. š., 2°20′13,2″ v. d. |
| Generální tajemník | Étienne Ghys a Pascale Cossart |
| Lídr | Jean Aubouin (1989–1990), Hubert Curien (2001–2002), Étienne-Émile Baulieu (2003–2004), Jules Hoffmann (2007–2008), Jean Salençon (2009–2010), Alain Carpentier (2011–2012), Philippe Taquet (2013–2014), Bernard Meunier (2015–2016), Sébastien Candel (2017–2018), Pierre Corvol (2019–2020), Patrick Flandrin (2021–2022) a Alain Fischer (od 2023) |
| Oficiální web | www |
| LEI | 969500GR6V0LG92UGZ66 |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francouzská akademie věd (francouzsky Académie des sciences) je učenou společností založenou v roce 1666 Ludvíkem XIV. na návrh jeho ministra financí Jeana-Baptista Colberta s cílem podpořit a chránit francouzské vědecké bádání.
První roky fungovala tato společnost neformálně a bez stanov. Malá skupina učenců se scházela dvakrát týdně v Královské knihovně na pracovních setkáních.
20. ledna 1699 dal Ludvík XIV. této společnosti první pravidla: Akademie dostala název Královská akademie věd a byla usídlena v pařížském Louvre (odtud též neoficiální název Pařížská akademie věd). Slovo „královský“ v názvu bylo možná důvodem k tomu, že Národní konvent dne 8. srpna 1793 veškeré Akademie zrušil. 22. srpna 1795 však byl vytvořen Národní ústav věd a umění, který sloučil všechny dříve zrušené akademie včetně Francouzské akademie a Francouzské akademie věd. Téměř všichni původní členové zrušené Akademie byli formálně znovuzvoleni a zaujali svá dávná křesla – jednou z výjimek byl například Dominique hrabě Cassini, který odmítl své křeslo převzít.
V roce 1816 se Královská akademie věd stala znovu samostatnou, avšak brzy se stala součástí Francouzského institutu (Institut de France). Rokování Akademie jsou publikovány pod názvem Comptes rendus de l´Académie des Sciences (1835-1965).
V současné době je Akademie věd jednou z pěti akademií tvořících Francouzský institut. Její členové jsou voleni doživotně. Akademie má 150 řádných členů, 300 dopisujících členů (členů-korespondentů) a 120 zahraničních spolupracovníků. Je rozdělena na dvě vědecké skupiny: skupinu matematických a fyzikálních věd a skupinu věd chemických, geologických, biologických a lékařských.
Zajímavosti
Dne 19. srpna 1839 Akademie na slavnostním zasedání darovala celému světu bez nároku na odměnu fotografický proces daguerrotypie, který vynalezl fotograf a výtvarník Louis Daguerre.
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Akadémie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská akademie věd na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Francouzská_akademie_věd |
