| Frans Wouters | |
|---|---|
,_after_Frans_Wouters_-_Portrait_of_Frans_Wouters.jpg) Portrét Franse Wouterse, rytina Pietera de Jode mladšího | |
| Jiná jména | Frans Wauters |
| Narození | 2. říjen 1612 Lier Spojené provincie nizozemské  Spojené provincie nizozemské |
| Úmrtí | 17. září 1659 (ve věku 46 let) Antverpy Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské |
| Příčina úmrtí | zastřelení |
| Národnost | vlámská |
| Povolání | malíř |
| Manžel(ka) | Marie Doncker |
| Mecenáši | Ferdinand II. Štýrský Leopold I. Vilém |
| Ovlivněný | Rubens Anthonis van Dyck |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Frans Wouters, také Frans Wauters nebo Frans van Wouters (2. října 1612 Lier (provincie Antverpy) – 1659 Antverpy) byl vlámský malíř figuralista, portrétista, krajinář a malíř štítů raného baroka.
Život
Narodil se v rodině výrobce kabinetů (truhláře a marketéra) Hendrika Wouterse († 1634) a jeho manželky Barbary Brabantské[1]. Od roku 1629 se učil malířem u Pietera van Avonta v Antverpách. Porušil však smlouvu tím, že před vyučením odešel roku 1634 do ateliéru Petra Pavla Rubense, s nímž v roce 1635 připravil slavnostní výzdobu města Antverpy k uvítání kardinála Ferdinanda. Téhož roku byl přijat do antverpského malířského cechu sv. Lukáše.
Roku 1637 cestoval do Vídně, tam byl jmenován komorním malířem císaře Ferdinanda II. a současně jeho vyslancem v Anglii. V roce 1638 se stal malířem prince z Walesu, budoucího anglického krále Karla II. Seznámil se s portrétistou anglického krále Karla I. Antonem van Dyckem. V roce 1641 se vrátil do Antverp, kde znovu spolupracoval s Pieterem van Avontem a zároveň se věnoval obchodu s uměním. Sňatek s Marií Donckerovou, dcerou tajemníka městské rady v Antverpách, mu v roce 1644 přinesl značné jmění. V roce 1648 byl zvolen stal starším představeným antverpského cechu svatého Lukáše.
Po roce 1648 maloval pro uměnímilovného arcivévodu Leopolda I. Viléma, guvernéra jižního Nizozemí, ve stylu ovlivněném Antonem van Dyckem.[2] Čtyři obrazy se s jeho dědictvím dostaly na vídeňský dvůr císaře Leopolda I. a jsou tam ve sbírkách Uměleckohistorického muzea. Jsou to krajinomalby s figurální stafáží biblického (2) nebo mytologického (2) námětu.[3]
Zemřel v Antverpách v roce 1659 na ulici jako oběť náhodného výstřelu z pistole.
Dílo (výběr)
- Alegorie pěti smyslů - (Zrak, Sluch, Čich, Chuť, Hmat), olejomalby na dřevě, aukce Dorotheum 2016; soukromá sbírka
- Cloelia a její římské družky na útěku před Etrusky, soukromá sbírka
- Diana a Kallistó, olejomalba na dřevě, po 1640, Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž [4]
- Portrét arcivévody Leopolda I. Viléma, olejomalba na dřevě, po roce 1648, zámek Hluboká
- Portrét knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu, hofmistra Leopolda I. Viléma
- Uměleckohistorické muzeum (Vídeň):
- Krajina se svatou rodinou a sv. Antonínem Paduánským
- Hagar s andělem na poušti
- Průvod o bakchanáliích
- Krajina se spící Dianou a loveckými psy
Odkazy
Reference
- ↑ Databáze pramenů Nizozemského institutu umění
- ↑ Hans Vlieghe: Flemish Art and Architecture, 1585-1700. Pelican history of art. New Haven: Yale University Press 1998, s.111; ISBN 0-300-07038-1
- ↑ Gustav GLÜCK, Aus Rubens' Zeit und Schule, in:Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des Allerhöchsten Kaiserhauses, Jg. 24, 1903, s. 11
- ↑ Archivovaná kopie. www.muo.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-11.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Frans Wouters na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Frans_Wouters |
