| František Čermák | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. září 1822 Praha Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. května 1884 (ve věku 61 let) Praha Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, profesor a rektor pražské Akademie |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Čermák (5. září 1822 Praha[2] – 4. května 1884 Praha[3]) byl český malíř, profesor a rektor pražské Akademie.
Život
Narodil se v rodině obuvnického místra Františka Čermáka (Czermaka) a jeho manželky Marie, rozené Praská.[2]
V letech 1837–1842 studoval historickou malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Christiana Rubena a Františka Tkadlíka. Podnikl studijní cesty do Německa, Itálie, Dalmácie, Belgie a Francie. Poté strávil rok studiem figurální malby u Gustava Wapperse v Antverpách a pokračoval v ateliéru Thomase Coutura v Paříži. Po návratu do Prahy působil jako profesor na Akademii (1878–1884), v období 1881–1882 byl rektorem.[4] Patřil k zakladatelům Umělecké besedy.
K jeho žákům patřili mj. Soběslav Hippolyt Pinkas (soukromá studia), Augustin Vlček, Karel Vítězslav Mašek, František Dvořák, Luděk Marold, Vojtěch Bartoněk.
Dílo
Zásluhou Rubenových žáků se v 19. století oživil zájem o dějiny českého národa a prohloubily se znalosti historie. Byl ovlivněn výpravnou francouzsko-belgickou historickou malbou a komponoval historické výjevy[5][6], které měly zpřítomnit slavné postavy dějin (Karel IV. se svými rádci, 1874[7], Dalibor v žaláři, 1875)[8]. Maloval také oltářní obrazy a žánrové scény ze svých cest do Dalmácie.
Galerie
-
František Čermák: Dalibor -
František Čermák: Václav III. u hrobu svého otce -
František Čermák: Přadlena s ovcemi na pastvě -
František Čermák: Karel IV. se svými rádci (1874) -
František Čermák: Turek
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Hrob malíře Františka Čermáka na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24.
- ↑ a b Matrika narozených, sv. Jiljí, 1816-1823, snímek 112. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Havla, sign. HV Z10, s. 99
- ↑ přehled pedagogů avu do roku 1990. www.avu.cz [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-15.
- ↑ František Čermák, Poslední kvas krále Bedřicha na Hradě pražském
- ↑ F. Čermák, 1876
- ↑ Karel IV. se svými rádci. www.marold.cz [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-09.
- ↑ František Čermák, Dalibor v žaláři
Literatura
- Blažíčková-Horová Naděžda, České malířství 19. století. Katalog stálé expozice, Klášter sv. Anežky České, Národní galerie v Praze 1998, s. 160-161, ISBN 80-7035-138-1
- Kotalík Jiří, Umělecká beseda: K 125. výročí založení, Svaz československých výtvarných umělců, Praha 1988
- Toman Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců: I. díl; A–K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Čermák na Wikimedia Commons - František Čermák v informačním systému abART
- Galerie Marold: Čermák František (1822–1884)
- Patrik Šimon galerie: František Čermák
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/František_Čermák_(malíř) |
