| František Josef Glaeser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19. dubna 1798 Horní Jiřetín České království  České království |
| Úmrtí | 29. srpna 1861 (ve věku 63 let) Kodaň Dánsko  Dánsko |
| Místo pohřbení | Berlín |
| Národnost | německá |
| Povolání | hudební skladatel |
| Děti | Joseph Glæser |
| Ocenění | rytíř Řádu Dannebrog |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Josef Glaeser (také Franz Joseph Glaser či Gläser) (19. dubna 1798 Horní Jiřetín[1][2] – 29. srpna 1861 Kodaň, Dánsko) byl rakouský hudební skladatel.
Život
Pocházel z početné a velmi chudé rodiny. Jeho hudební talent byl však natolik zřejmý, že se ve 12 letech stal zpěvákem dvorní kapely v Drážďanech. V roce 1815 odešel do Prahy a studoval na Pražské konzervatoři hru na housle a skladbu. Po studiích odjel do Vídně, kde se zpočátku živil jako hudební aranžér. Ještě téhož roku dostal zakázku z Leopoldstädter Theater na hudbu k romantickému dramatu Bärenburgs Sturz.
Premiéra 22. srpna 1817 měla obrovský úspěch a znamenala zásadní zlom v životě skladatele. Byl jmenován zástupcem hlavního dirigenta a v roce 1819 se stal dirigentem ve slavném vídeňském divadle Theater in der Josefstadt. Seznámil se zde s Ludwigem van Beethovenem, který mu pomáhal radou i přátelstvím.[2] V následujících letech se Glaeser stal ve Vídni neobyčejně populární. Zkomponoval více než 120 různých scénických děl, singspiely, opery a další scénickou hudbu. Od roku 1828 byl dirigentem v jednom z nejznámějších vídeňských divadel, Theater an der Wien. V roce 1830 se přestěhoval do Berlína, kde v roce 1832 se odehrál jeho největší úspěch, premiéra opery Des Adlers Horst.
Tato opera byla vřele přijata v Kodani, a zajistila mu v roce 1842 místo šéfdirigenta Královské opery. V letech 1843–1850 působil také jako dirigent hudební společnosti, kde řídil na 50 koncertů. V roce 1845 byl jmenován dvorním kapelníkem, v 1847 byl povýšen do šlechtického stavu (rytíř Dannebrog) a v roce 1851 se stal titulárním profesorem. Pro Královské divadlo napsal opery na texty Hanse Christiana Andersena Bryllupet vet Como-søen (Svatba u jezera Como), Nøkken (1853), Den forgyldte svane (Zlatá labuť) (1854). Jako dvorní kapelník složil několik kantát a předeher pro dvorní slavnosti.
Dílo
Jevištní díla
- Die vier Haimonskinder (1809)
- Bärnburgs Sturz (1817)
- Das Mädchen ohne Zunge (1819)
- Das Felsenmädchen (1820)
- Der geraubte Schleier (1820)
- Der Tambour (1820)
- Sküs, Mond und Pagat (1820)
- Wenn's was ist, so ist's nichts und ist's nichts, so sind's 36 Kreuzer (1820)
- Arsenius der Weiberfeind (1823)
- Dank und Undank (1823)
- Der rasende Roland (1823)
- Stumme Liebe (1823)
- Der Brief an sich selbst (1824)
- Der Erlenkönig (1824)
- Die kurzen Mäntel (1824)
- Die Rettung durch die Sparkassa (1824)
- Liebe und Haß (1824)
- Sauertöpfchen (1824)
- Sieben Mädchen in Uniform (1825)
- Der Bär und das Kind (1825)
- Die sonderbare Laune (1825)
- Die Weiber in Uniform (1825)
- Die Zauberin Armida (1825)
- Heliodor, Beherrscher der Elemente (1825)
- Menagerie und optische Zimmerreise in Krähwinkel (1825)
- Die steinerne Jungfrau (1826)
- Oberon, König der Elfen (1827)
- Peterl und Paulerl (1827)
- Abu, der schwarze Wundermann (1828)
- Armida, die Zauberin im Orient (1825)
- Elsbeth (1828)
- Meister Pilgram, Erbauer des Stephansturmes in Wien (1828)
- Peter Stiglitz
- Staberl
- Die steinerne Jungfrau
- Der Rattenfänger von Hameln
- Aurora (c.1830 Berlin)
- Die Brautschau auf Kronstein (1830, Berlín)
- Andrea (1830 Berlín)
- Des Adlers Horst (29.12.1832, Berlín)
- Die Augen des Teufels
- Bryllupet vet Como-søen (29.1.1849, Kodaň)
- Nøkken (12.2.1853, Kodaň)
- Den forgyldte svane (17.3.1854, Kodaň)
Ostatní
- 10 kantát
- 7 slavnostních předeher
- Mše B-dur
- Te Deum
- Několik sešitů písní a sborů
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Horní Jiřetín
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Horní Jiřetín (okres Most, 5e), s. 67.
Literatura
- Československý hudební slovník I. (A–L), 1963, SHV, Praha
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Glaeser na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Glaeser
- Seznam oper do r. 1830
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/František_Glaeser |
