František Josef Andrlík

František Josef Andrlík
František Josef Andrlík
Narození	21. září 1852 Polička Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. listopadu 1939 (ve věku 87 let) Ústí nad Orlicí Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Městský hřbitov v Ústí nad Orlicí
Pseudonym	Jaroslav Lipovský, Josef Borek
Povolání	učitel, spisovatel, překladatel
Národnost	česká
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Andrlík (21. září 1852 Polička^[1] – 28. listopadu 1939 Ústí nad Orlicí^[2]) byl český učitel, spisovatel knih pro mládež a překladatel.^[3]

Život

Narodil se v Poličce Dolním Předměstí. Jeho otec Vincenc Andrlík byl krejčí a vlastník obchodu se střižným zbožím, matka Anna Záleská z Prosetína. Měl sestru Marii Vincencii (1856). Oženil se s Annou Korábovou, se kterou měl šest dětí: Franze (1875), Jindřicha (1877–1879), Jaroslava (1880–1952), Annu (1882–1950), Marii (1884) a Ludmilu (1887).

Poté, co absolvoval obecnou školu a v roce 1863 německou reálku, na přání rodičů vystudoval roku 1871 učitelský ústav v Hradci Králové. Svou učitelskou pouť započal jako podučitel v roce 1872 ve Výprachticích. V následujícím roce nastoupil již jako učitel v Ústí nad Orlicí, kde působil 39 let.

Ve svých literárních začátcích přispíval do různých časopisů a kalendářů. Jeho cílová skupina byla především mládež, ale psal i prózu pro dospělé. Byl redaktorem časopisu „Přítel mládeže“ v Hradci Králové. Publikoval rovněž pod pseudonymy Jar. Lipovský a Josef Borek. V roce 1880 se vydal na cesty. Procestoval celý Balkánský poloostrov. Z těchto cest vzniklo mnoho článků, které byly otištěny ve Zlaté Praze, Lumíru a dalších časopisech. Od roku 1887 redigoval „Literární věstník“ a edici „Přítel mládeže“.

František Andrlík napsal a vydal 124 knih, z toho bylo 84 titulů pro mládež. Za svého života mu bylo uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí. Dále obdržel uznání Zemské školní rady a vyslanectví ČSR v Bulharsku. Zemřel 28. listopadu 1939 v Ústí nad Orlicí, kde byl rovněž i pohřben na zdejším městském hřbitově.

Výběrová bibliografie

Vlastní próza

• Když nepřiletí vrána (1880), povídka ze slovenského venkova.
• Z malého světa (1882), obrázek dětského života, dva díly.
• Kreslení a zábavky na prvém stupni věku mládeže (1884) ^[4]
• Z otroctví ku svobodě (1884), původní povídka z dob utrpení národa bulharského
• V ďáblových tenatech (1884), obrázek ze života karbaníkova.
• Důvěřuj Bohu! (1885), původní povídka ze života námořníkova.
• Ratolístky (1885) – obrázky z mladistvého věku ^[5]
• Růže a trní (1886-1887), povídky pro mládež. dva svazky.
• Škapulíř a talisman (1886), příhody katolické rodiny pode jhem tureckým.
• Český Robinson Crusoe (1886), dobrodružný román.
• Odkaz hajdukův (1888), povídka z dob utrpení křesťanů balkánských.
• Umění nad bohatství (1889), povídka ze života hercegovského guslara.
• Příběhy českého vystěhovalce (1890), povídka.
• Na svobodě a v okovech (1891), povídky pro mládež.
• Robinsonka (1893), příhody dívky na opuštěném ostrově.
• Robinsonka na Balkáně (1893), příhody osamělé dívky za války rusko-turecké.
• Zábavné chvíle (1893) – povídky pro českou mládež ^[6]
• Na škole měšťanské (1897) ^[7]
• Z vlasti a ciziny (1897), povídky pro mládež.
• Dobrodinci lidstva (1898), črty ze života světoznámých mužů, kteří získali si o lidstvo nepomíjející zásluhy.
• O sousto chleba (1900, dvě povídky z továrního prostředí.
• Jaká setba, taková sklizeň (1900), povídka z počátku devatenáctého století.
• Zajímavé příběhy z dějin rakouských (1900) ^[8]
• Bratrstvo mstitelův (1901), povídka z dob poroby křesťanů balkánských.
• Bezděčná pouť (1902), příhody mladého Čecha v cizině.
• Malému čtenáři (1903) – řada povídek pro nejnižnší stupeň věku školního ^[9]
• V záři půlměsíce (1903), povídka z posledních zápasů křesťanů balkánských.
• Děti a zvířata (1904) – řada črt pro nejmenší čtenáře ^[10]
• Za chlebem (1907), příhody české rodiny v Mandžursku za války rusko-japonské.
• Pohádky z tajůplných světů (1912), sbírka pěkných pohádek pro českou mládež.
• Z války rusko-japonské (1914) – povídka z počátku války rusko-japonské ^[11]
• Život venkova (1926), sebrané povídky.
• Světem žertovných pohádek (1926), sebrané pohádky.
• Havrdova rodina (1927), povídka z maloměstského prostředí.
• Svému osudu nikdo neujde a jiné povídky (1938).

Překlady

• 1881 – E. T. A. Hoffmann: Oběť přátelství.
• 1883 – Margarethe Wulff: Mařenka, obrázek z nejútlejšího mládí, volný překlad.
• 1883 – Hedwig Prohl: K nebi, volný překlad.
• 1885 – Margarethe Wulff: Ratolístky, obrázky z mladistvého věku, volný překlad.
• 1887 – Franz Strässle: V kouzelné říši, pohádky.
• 1895 – Charles Dickens: Děd a vnuk, život a příhody Martina Chuzzlevita.
• 1903 – Onorato Fava: Budulínek, společně s Václavem Markem, upraveno se souhlasem autorovým.
• 1905 – Francis Bret Harte: Puritánka.
• 1916 – Carlo Collodi: Panáček Nosáček (1916), dobrodružství dřevěného kloučka, volný překlad knihy Pinocchiova dobrodružství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Josef Andrlík na Wikimedia Commons
• Autor František Josef Andrlík ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Josef Andrlík
• Digitalizovaná díla Františka Josefa Andrlíka v Národní digitální knihovně.
• František Josef Andrlík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Osobnosti regionu, František Josef Andrlík
• František Josef Andrlík v Databázi knih
• Městské muzeum v Ústí nad Orlicí, František Josef Andrlík^{[nedostupný zdroj]}
• Orlický deník, Zapomenutý ústecký autor František Josef Andrlík
• Vybrané pohádky z knihy Světem žertovných pohádek online na stránkách Pohadkozem.cz

Autoritní data	AbARTP: 110695 Biblio: 86b7fdb1-682b-494c-a34e-f1eb9d8aeda6 NKC: jk01010291 GND: 121963063 ISNI: 0000 0000 5626 2641 LCCN: no2014008297 SNK: 175485 VIAF: 83656398 WorldCat Entities: E39PBJt46mP7MPFD6MpWTT34v3